repka kukurica cukrova repa azoter

Účinnost biologických přípravků (hnojiv) AZOTER® na obsah živin v půdě, výživný stav rostlin, výnos a kvalitu produkce

logo

Sumář vyhodnocení výsledků roku 2018

* * *

Ing. Tomáš Javor, DiS.; Ing. Jitka Grygarová; Ing. Lenka Beranová, DiS.

AGROEKO Žamberk spol. s r.o., služby pro zemědělství a ekologii, Zemědělská 1004, 564 01 Žamberk

Petr Junek

Podorlické zemědělské družstvo Ohnišov, 517 84 Ohnišov 11

 

OZIMÁ ŘEPKA: Vliv přípravku AZOTER L na vegetační a výživný stav ozimé řepky v lokalitě Hořičky (o. NA) – kontrolní měření

pěstitel: Jan Pacák, Hořičky

Charakteristika stanoviště: půdní typ Luvizem modální, hnědozem luvická na svahových hlínách 400 m n. m, pH půdy = 5,1-6,7, obsah přístupných živin: P = 50-53 mg/kg, K = 106-193 mg/kg, Ca = 1440-2380 mg/kg, Mg = 201-244 mg/kg, odrůda hybridní polo-trpasličí PR45D03.

Aplikace bakteriálního přípravku s účinky hnojiva AZOTER L v ozimé řepce byla provedena 20. 4. v období počátku butonizace (BBCH 51). Po uplynutí 10 dní od aplikace byl dne 30. 4. proveden odběr vzorků rostlin a půdy v období počátku květu (BBCH 61) pro stanovení vegetačního a výživného stavu. Kontrolní měření bylo provedeno na pozemku neošetřeném (kontrola) a na přilehlém pozemku ošetřeném hnojivem AZOTER L.

Porosty ozimé řepky po aplikaci vykazovaly rozdílnou hmotnost sušiny nadzemní biomasy. V období počátku květu, tj. 10. den po aplikaci hnojiva AZOTER L byl zjištěn 36 % nárůst hmotnosti nadzemní biomasy oproti neošetřené kontrole (tab. 1). Ošetřený porost efektivněji přijímal dusík z půdy pro stimulaci růstu nadzemní biomasy. Půda pod ošetřeným porostem AZOTER L na list vykazovala významně nižší obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě než méně narostlý neošetřený porost. Reziduální zásoba 51 kg N/ha v půdě v počátku květu byla dostatečná pro dokončení výživy rostlin dusíkem pro vysoký výnos.

Tab. 1. Porovnání obsahu minerálního dusíku (Nmin.) v půdě a hmotnosti sušiny nadzemní biomasy řepky v období počátku květu (BBCH 61), 10. den po aplikaci hnojiva AZOTER L

Varianta Sušina (%) N-NO3 (mg/kg) N-NH4 (mg/kg) Nmin. (mg/kg) Zásoba Nmin. (kg/ha) Sušina nadzemní biomasy (t/ha)
Kontrola 86,50 22,00 18,40 40,45 162 3,56
Azoter L 85,85 8,34 4,29 12,63 51 4,84
100 % = K 38 23 31 136

Již 10. den po aplikaci hnojiva AZOTER L byl zjištěn o 51 kg/ha vyšší příjem dusíku (N) nadzemní biomasou řepky (graf 1). Na kontrolní neošetřeném pozemku přijaly rostliny 125 kg N/ha a na vedlejším pozemku po ošetření AZOTER L přijaly 176 kg N/ha v období počátku květu. Ošetření působilo synergicky na příjem dalších makroživin. Rostliny po ošetření přijaly fosforu 20 kg/ha (kontrola 16 kg P/ha), draslíku 173 kg/ha (kontrola 128 kg K/ha), vápníku 56 kg/ha (kontrola 52 kg Ca/ha), hořčíku 10 kg/ha (kontrola 9 kg Mg/ha) a síry 21 kg/ha (kontrola 16 kg S/ha).

Rostliny řepky vykazovaly na neošetřené a ošetřené variantě porostu v období počátku květu výživný stav dusíkem v úzkém rozpětí 88 – 91 % optima, fosforem 89 – 96 % optima, draslíkem 119 – 120 % optima, vápníkem 73 – 97 % optima, hořčíkem 105 – 120 % a sírou shodně na úrovni 71 % optima. Aplikace hnojiva AZOTER L podpořila rychlost (stimulaci) nárůstu sušiny nadzemní biomasy během vegetace při zachování srovnatelných obsahů makroprvků v sušině rostlin s kontrolou bez aplikace.

Graf 1. Porovnání biologického příjmu živin rostlinami řepky v období vyvinutého počátku květu (BBCH 61) na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L, 10. den po aplikaci

Porovnání biologického příjmu živin rostlinami řepky v období vyvinutého počátku květu (BBCH 61) na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L, 10. den po aplikaci

Rostliny řepky poskytly v extrémně suchém roce na ošetřené variantě hnojivem AZOTER L a neošetřené kontrole srovnatelný výnos v rozpětí 3,4 – 3,6 t/ha. Na ošetřeném pozemku a na kontrolním neošetřeném pozemku byl po sklizni obilní předplodiny aplikován AZOTER F na podporu rozkladu slámy na principu snížení širokého poměru uhlíku a dusíku a synergického rozvoje půdní bakterií a hub. Další přesnější porovnání výnosu a kvality semene po ošetření AZOTER L a na neošetřené kontrole je připravováno pro rok 2019.

Rostliny řepky AZOTER

KUKUŘICE PRO SILÁŽ: Vliv přípravku AZOTER L na vegetační a výživný stav, výnos a kvalitu v lokalitě Slatina nad Zdobnicí (o. RK) – kontrolní měření

pěstitel: ZDOBNICE a.s. Slatina nad Zdobnicí

Charakteristika stanoviště: půdní typ Kambizem modální, dystrická na opukách a slínovcích, 533 m n. m, pH půdy = 5,9, obsah přístupných živin: P = 101 mg/kg, K = 130 mg/kg, Ca = 1720 mg/kg, Mg = 247 mg/kg, S = 9,5 mg/kg, odrůda LG 30.238.

Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L v porostu silážní kukuřice byla provedena 11. 6. v období vyvinutého 5. listu. Po uplynutí 14 dní od aplikace byl dne 25. 6. proveden odběr vzorků rostlin ve vyvinutém 7. listu pro stanovení vegetačního a výživného stavu. Kontrolní měření bylo provedeno na reprezentativním pozemku s neošetřenou a ošetřenou variantou hnojivem AZOTER L.

Neošetřená kontrola vykazovala hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin 2,93 t/ha. Na ošetřené variantě hnojivem AZOTER L bylo zjištěno 40 % zvýšení hmotnosti sušiny nadzemní biomasy, tj. na 4,09 t/ha. Po aplikaci hnojiva AZOTER L vykazovaly rostliny příjem dusíku 101 kg/ha a na neošetřené kontrole pouze 62 kg/ha (graf 2). Příjem byl zvýšen vyšším nárůstem hmotnosti sušiny rostlin a obsahem přijatého (utilizovaného) dusíku v rostlinách. Synergicky aplikace působila zvýšení příjmu fosforu na 11 kg/ha (kontrola 7 kg/ha), draslíku na 117 kg/ha (kontrola 90 kg/ha), vápníku na 22 kg/ha (kontrola 13 kg/ha) a hořčíku na 11 kg/ha (kontrola 7 kg/ha).

Graf 2. Porovnání biologického příjmu živin rostlinami kukuřice v období vyvinutého 7. listu (BBCH 17) na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L 14. den po aplikaci

Porovnání biologického příjmu živin rostlinami kukuřice v období vyvinutého 7. listu BBCH 17 na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L 14. den po aplikaci

Významná podpora růstu a příjmu dusíku včetně synergického působení v příjmu ostatních makroživin se pozitivně projevila ve sklizni píce provedené dne 22. 8. Výnos čerstvé píce byl stanoven separátní metodou odběrem vzorků celých rostlin při zachování běžné výšky strniště. Porost neošetřený hnojivem AZOTER L vykazoval výnos suché píce v přepočtu 11,1 t/ha (tab. 2). Porost ošetřený AZOTER L vykazoval o 44 % vyšší výnos. Rozdíl ve výnosu byl statisticky průkazný na hladině významnosti 95 %. Obsah sušiny v píci v termínu sklizně byl srovnatelný, na neošetřené kontrole byl 36,2 % a na ošetřené variantě 37,3 %.

Na zvýšení výnosu píce po aplikaci AZOTER L se podílel o 21 % vyšší počet zrn v řadě v palici, o 26 % vyšší hmotnost (velikost) tisíce zrn. Aplikace zvýšila také o 2,6 % podíl hmotnosti palic v píci. Aplikace v extrémně suchém roce prodloužila asimilaci a přeměnu cukrů na škrob. Zároveň aplikaci zvýšila obsah dusíkatých látek (NL) při zachování optimálního obsahu pro konzervaci.

Tab. 2. Porovnání struktury výnosu a kvality kukuřičné píce ve sklizni na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L v období vyvinutého 5. listu

Varianta Výnos (t/ha) Počet řad (ks/palice) Počet zrn (ks/řada palice) HTZ (g) Podíl hmotnosti palic (%) Obsah v sušině (%)
čerstvá hm. sušina škrob LR cukry NL
Kontrola (K) 30,8a±2,7 11,1a±1,0 13a±1,1 24a±3,8 312 38,1a±5,4 21,9 9,1 7,7
Azoter L (A) 44,2b±7,6 16,0b±2,8 12a±1,6 29a±2,8 392 40,7a±8,0 27,0 7,9 8,3
100 % = K 143 % 144 % 92 % 121 % 126 % 2,6 5,1 -1,2 0,6

Pozn.: Hodnoty označené ve sloupci odlišnými písmeny (a, b) vykazují statisticky průkazné rozdíl na hladině významnosti p < 0,05 (ANOVA, Fisher´s LSD test).

 

Porost týden před aplikací AZOTER L (ve vyvinutém 5. listu, počátek sucha) 

Průměrné nasazení palic a ozrnění ve sklizni po aplikaci AZOTER L na porost v 5. listu

kukurica azoter

 

CUKROVKA: Vliv přípravku AZOTER L na vegetační a výživný stav cukrovky v lokalitě Lhota pod Hořičkami (o. NA) – kontrolní měření

pěstitel: Zemědělské družstvo Dolany, středisko Lhota pod Hořičkami

Charakteristika stanoviště: půdní typ Luvizem modální, hnědozem luvická na svahových hlínách 350 m n. m, pH půdy = 7,1, obsah přístupných živin: P = 140 mg/kg, K = 223 mg/kg, Ca = 4080 mg/kg, Mg = 155 mg/kg, odrůda Gorila.

Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L v porostu cukrové řepy byla provedena 20. 6. v období uzavírání prostoru mezi řádky listy sousedních rostlin (BBCH 33). Po uplynutí 12 dní od aplikace byl dne 2. 7. proveden odběr vzorků rostlin v plně zapojeném porostu (BBCH 42) pro stanovení vegetačního a výživného stavu. Kontrolní měření bylo provedeno na reprezentativním pozemku s neošetřenou a ošetřenou variantou hnojivem AZOTER L.

Neošetřená kontrola vykazovala příjem dusíku 102 kg/ha v období plně zapojeného porostu (graf 3). Na ošetřené variantě aplikací hnojiva AZOTER L byl zjištěn příjem dusíku 186 kg/ha. Příjem fosforu na kontrole byl zjištěn 9 kg a na ošetřené variantě AZOTER L byl synergicky zvýšen na 11 kg/ha. Příjem draslíku na neošetřené kontrole byl 237 kg/ha. Porost po aplikaci AZOTER L vykazoval vyšší příjem draslíku 308 kg/ha. Na neošetřené variantě byl příjem vápníku 42 kg/ha a hořčíku 19 kg/ha. Ošetření porostu hnojivem AZOTER L působilo pozitivně na vyšší příjem vápníku 76 kg/ha a hořčíku 34 kg/ha. S výjimkou fosforu a draslíku působila aplikace hnojiva AZOTER L zvýšení obsahu prvku v sušině rostlin souběžně se stimulací rychlejšího růstu hmotnosti nadzemní biomasy. Obsah fosforu a draslíku v sušině rostlin byl v období vyhodnocení zředěn rychlejším nárůstem hmotnosti sušiny nadzemní biomasy. V pozdějším období mohl být obsah fosforu a draslíku zvýšen pro vytvořenou vyšší úložnou kapacitu asimilačního aparátu rostlin po aplikaci hnojiva AZOTER L.

Graf 3. Porovnání biologického příjmu živin rostlinami cukrové řepy v období zapojeného porostu (BBCH 42) na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L, 12. den po aplikaci

Porovnání biologického příjmu živin rostlinami cukrové řepy v období zapojeného porostu BBCH 42 na neošetřené kontrole a ošetřené variantě AZOTER L 12. den po aplikaci

Výživný stav rostliny cukrové řepy byl klasifikován pro naplnění 107 % optima obsahu dusíku v období zapojeného porostu (BBCH 42). Ošetřený porost hnojivem AZOTER L vykazoval výživný stav dusíkem na úrovni 125 % optima. Výživa fosforem byla na neošetřené kontrole vyšší na úrovni 114 % a po aplikaci AZOTER L byla mírně pod optimem na 95 % (tab. 3). Výživný stav draslíkem byl na neošetřené kontrole na luxusní úrovni 156 % optima a na ošetřené variantě na úrovni 130 %. Obsah vápníku v sušině rostlin neošetřených byl na úrovni 80 % optima. Porost ošetřený AZOTER L vykazoval výživný stav na úrovni 93 % optima. Výživa hořčíkem byla na neošetřené kontrole na úrovni 79 % optima. Ošetřený porost zvýšil obsah hořčíku v sušině rostlině na úroveň 90 % optima. Během 12 denního sledovaného období převažoval trend značně suchého počasí.

Tab. 3. Porovnání výživného stavu rostlin cukrové řepy na neošetřené kontrole a ošetřené variantě hnojivem AZOTER L, 12. den po aplikaci (% naplnění optimální obsahu prvku v sušině rostlin ve fenofázi)

Varianta N P K Ca Mg
Kontrola 107 114 156 80 79
Azoter L 125 95 130 93 90

Souhrn prvních přínosů a poznatků o aplikaci AZOTER L v porostu cukrovky:

  • Rostliny vykazovaly 12. den po aplikaci listového přípravku AZOTER L, pro zajištění mnohonásobně vyšší biologické fixace atmosférického dusíku (N2) listy pomocí dodané bakterie Herbaspirillum seropedicae, významně vyšší nárůst hmotnosti nadzemní biomasy a zároveň lepší výživný stav dusíkem, který synergicky zlepšil výživu řepy vápníkem a hořčíkem.
  • Hmotnost sušiny nadzemní biomasy byla 12. den po aplikaci bakteriálního hnojiva AZOTER L zjištěna 5,42 t/ha na ošetřené variantě a na neošetřené kontrole rostliny zaostávaly růstu, hmotnost nadzemní biomasy byla jen 3,48 t/ha.
  • Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L na list významně snížila růstovou depresi rostlin, která byla pronikavě vyvolána dlouhodobým suchem. Aplikace obnovila příjem dusíku a synergicky dalších makroživin z vysušené půdy a zajistila pokračující nárůst nadzemní biomasy. Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L byla významným regulátorem stresu rostlin, který byl vyvolaný dlouhodobým suchem (50 % normálu srážek během vegetace řepy).

Vysledky pokusu zameraneho na aplikaciu pripravku azoter v maku

 

KUKUŘICE PRO SILÁŽ: Vliv přípravku AZOTER F na obsah živin v půdě, výživný stav rostlin, výnos a kvalitu kukuřice v lokalitě Ohnišov (o. RK) – poloprovozní výživářský pokus

pěstitel: Podorlické zemědělské družstvo Ohnišov

Charakteristika stanoviště: půdní typ Kambizem modální a eubazické na rulách, břidlicích a svorech, 435 m n. m, před založením pokusu 8. 5. 2018 = pH půdy  5,6, obsah přístupných živin: P = 117 mg/kg, K = 154 mg/kg, Ca = 1530 mg/kg, Mg = 200 mg/kg, S = 10 mg/kg, odrůda SY WELAS. Na podzim 2017 byl na pozemku pro pokus standardně aplikován hnůj skotu ve vyšší dávce 50 t/ha s následnou zaorávkou do hloubky 22 cm.

Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F byla provedena dne 8. 5. 2018 před předseťovou přípravou (kompaktorem) pro setí kukuřice. Aplikace a následné odběry vzorků půd a rostlin a sklizeň byla provedena na parcele o výměře 0,57 ha. Vedle parcely byla založena kontrolní neošetřená parcela pro porovnání účinku aplikace AZOTER F na půdu, výživný a vegetační stav kukuřice během vegetace, výnos a kvalitu píce. Design založení pokusných parcel (dlouhé dílce) a odběru vzorků pro laboratorní analýzy půd a rostlin byl stanoven metodikou poloprovozního polní pokusu.

Na ploše pokus byla navržena rozdílná aplikační úroveň dusíku, fosforu a draslíku v minerálních hnojivech aplikovaných na jaře před setím kukuřice (tab. 4). Kontrolní neošetřená parcela byla hnojena plnou diagnostikovanou dávkou dusíku, fosforu a draslíku v minerálních hnojivech. Na ošetřené variantě půdy hnojivem AZOTER F s obsahem nesymbiotických bakterií byla aplikační úroveň dusíku a fosforu snížena na 51 % a draslíku na 50 % úrovně plné dávky v minerálních hnojivech aplikovaných na neošetřené kontrole. Celkem byla navržena ověřovaná úspora 150 kg čistých živin NPK na 1 ha aplikovaných před setím v minerálních hnojivech.

Tab. 4. Harmonogram aplikace živin (kg/ha) v minerálních hnojivech do půdy na jaře před setím kukuřice dne 8. 5. 2018 (na podzim 2017 na celé ploše aplikován hnůj skotu v dávce min. 50 t/ha)

Parcela = Kontrola N P2O5 K2O MgO S
Močovina, 350 kg/ha 161
NPK 3-13-45, 300 kg/ha 9 39 135
Kieserit ESTA, 100 kg/ha 25 20
Celkem aplikace jaro 170 39 135 25 20
Parcela = AZOTER F N P2O5 K2O MgO S
Močovina, 175 kg/ha 81
NPK 3-13-45, 150 kg/ha 5 20 68
Kieserit ESTA, 100 kg/ha 25 20
AZOTER F, 10 l/ha
Celkem aplikace jaro 86 20 68 25 20
Snížení dávky živin ve hnojivech při aplikaci AZOTER F (kg/ha): 84 19 (9P) 67 (57K) 0 0

Půda s porostem kukuřice vykazovala dne 25. 6. vyhovující zhutnění (utuženost) v profilu ornice 0 – 30 cm (tab. 5). Porosty se nacházely v období vyvinutého 9. listu až 1. kolénka na stonku (BBCH 19 – 31). Půda byla na podzim 2017 zpracována orbou se zapravením hnoje. Předseťová přípravy smykováním a drobením půdy kompaktorem a následné zasetí kukuřice. Na kontrolní parcele vykazovala suchá půda objemovou hmotnost redukovanou v průměru 1,23 g/cm3 a pórovitost v průměru 43,1 %. Parcela kde bylo aplikováno před předseťovou přípravou hnojivo AZOTER F byla zjištěna objemová hmotnost v průměru 1,28 g/cm3 a pórovitost v průměru 39 %. Půda na obou parcelách nevykazovala limitní mez pro nadměrné zhutnění vyskytující se písčitohlinité půdy. Objem pórů se jevil dostačující pro přívod vzduchu do půdy (a výměnu plynů), nezbytný pro zajištění abundance a aktivity nesymbiotických bakterií aplikovaných ve hnojivu AZOTER F, které poutají dusík z atmosféry (N2) do půdy.

Tab. 5. Fyzikální stav půdy na pokuse dne 25. 6. v období dlouživého růstu kukuřice

Varianta Objemová hmotnost (g/cm3) Pórovitost (%)
čerstvá suchá
Kontrola 1,35±0,02 1,23±0,04 43,1
Limit zhutnění 88 % 92 %
AZOTER F 1,27±0,05 1,28±0,04 39,0
Limit zhutnění 91 % 83 %

Aplikace hnojiva AZOTER F byla provedena 8. 5. před jemnou předseťovou přípravou půdy kompaktorem pro kukuřici do hloubky 10 – 12 cm. Po aplikaci přípravku AZOTER F se v půdě vyskytoval nižší obsah Nmin. v půdě během vegetace ve srovnání s plnohodnotně hnojenou kontrolou minerálními dusíkatými hnojivy (graf 4). Byl však diagnostikován obsah Nmin. jako dostatečný (min. 40 mg/kg v období vzcházení do metání) po celou vegetaci kukuřice. Na kontrolní parcele byly obsahy Nmin. velmi vysoké včetně nitrátového (N-NO3) podílu pro pomalejší růst porostu kukuřice. Docházelo zde k nadměrné kumulaci dusíku v půdě, které rostliny nestačily přijímat. Pokles obsahu Nmin. v půdě nastal na obou parcelách 2. 7., kdy probíhal intenzivní dlouživý růst stonku kukuřice, při kterém bylo spotřebováváno značné množství dusíku. V období mléčné zralosti zrna dne 10. 8. se zvýšil obsah Nmin. v půdě pro pokles potřeby příjmu rostlinami. Je patrné, že po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy byl nadále obsah Nmin. udržován na nižší přiměřené hladině pro rostliny ve srovnání s dostaveným mineralizačním zpřístupněním dusíku na kontrolní parcele. V období sklizně byl zjištěn opačný trend dynamiky obsahu Nmin. v půdě. Po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy se zvýšil obsah Nmin. v půdě na 111 mg/kg zeminy. V porovnání na kontrolní parcele s běžným minerálním hnojením dusíkem poklesl reziduální obsah Nmin. po sklizni na 45,8 mg/kg.

Graf 4. Porovnání dynamiky obsahu minerálního dusíku (Nmin.) a nitrátového podílu (N-NO3) v půdě pod porostem kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F před setím

Porovnání dynamiky obsahu minerálního dusíku Nmin. a nitrátového podílu N NO3 v půdě pod porostem kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F před setím

 

Pozitivně avšak v opačném trendu oproti Nmin. působila aplikace hnojiva AZOTER F na zpřístupnění obsahu přijatelného fosforu (PH2O) v půdě. Ačkoliv byla na neošetřené kontrole aplikována bezmála o 50 % vyšší dávka fosforu do půdy v minerálním hnojivu (NPK) byl obsah přijatelného PH2O v půdě významně nižší než po poloviční dávce doplněné o aplikaci biologického hnojiva AZOTER F (graf 5). Je patrné, že aplikace hnojiva AZOTER F udržovala obsah PH2O již po 20 dnech od aplikace dne 28. 5. na vyšší požadované hladině než běžná aplikace minerálních hnojiv. Obsah PH2O v období vyvinutého 6. – 7. listu (BBCH 16 – 17) byl 11,0 mg/kg (dobrá zásoba) po aplikaci hnojiva AZOTER F a po aplikaci plné dávky fosforu ve hnojivu NPK pouze 4,7 mg/kg (velmi malá zásoba). Fosfor z minerálních hnojiv je uvolňován dostatečným množstvím srážek a dostupnost fosforu pro rostliny je značně limitována půdní reakcí (pH), která byla na pozemku slabě kyselá. Přísun fosforu do půdního roztoku byl po aplikaci AZOTER F zřejmě pozvolnější a nepodléhal zvrhávání do hlinitých a případě železitých sraženin jako je známo u minerálních hnojiv. Během období snížené osvojovací schopnosti kukuřice pro fosforu (od vzejití do fáze 5. listu = BBCH 15) byl obsah PH2O v dobré zásobě po aplikaci AZOTER F. Následně během vegetace obsah pozvolna klesal a v období mléčné zralosti zrna byl srovnatelný s plnohodnotně minerálním hnojivem NPK hnojené kontrole. V období sklizně bylo reziduum obsahu PH2O na aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy na úrovni 2,1 mg/kg a po aplikaci plné dávky fosforu ve hnojivu NPK na úrovni 3,2 mg/kg. Reziduální zásoby PH2O po sklizni zůstaly extrémně až velmi malé.

Graf 5. Porovnání dynamiky obsahu přijatelného vodorozpustného fosforu (PH2O) v půdě pod porostem kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F před setím dne 8. 5.

Porovnání dynamiky obsahu přijatelného vodorozpustného fosforu PH2O v půdě pod porostem kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F před setím dne 8. 5.

 

Aplikace biologického hnojiva AZOTER F změnila pozitivně půdní reakci (pH). Po sklizni kukuřice se vyskytovalo dne 21. 8. pH půdy na úrovni 6,7, což bylo o 1,0 více než stav 20. den po aplikaci (28. 5.), respektive o 1,1 více než vykazovala půda před založením pokusu (pH = 5,6) (graf 6). Po použití plné diagnostikované dávky dusíku, fosforu a draslíku na kontrolní neošetřené parcele AZOTER F došlo k nežádoucímu poklesu pH půdy z 6,5 na počátku pokusu (28. 5.) na 5,8 v den sklizně (21. 8), tj. pokles pH byl o 0,7. Nižší úroveň aplikace dusíku a nižší obsah Nmin. v půdě během vegetace po aplikaci AZOTER F snížily zřejmě hlavním podílem známý vliv okyselení půdy dusíkatými hnojivy. Nedocházelo k nadměrné tvorbě kyselých složek při rozkladu a transformaci dusíku v půdě.

Graf 6. Porovnání půdní reakce (pH) na počátku pokusu a v době sklizně kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F (půda ošetřena před setím dne 8. 5.)

Porovnání půdní reakce pH na počátku pokusu a v době sklizně kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F půda ošetřena před setím dne 8. 5.

 

Půda po sklizni vykazovala pokles obsahu přístupný živin v půdě vyjma vápníku na variantě po aplikaci AZOTER F. Zde došlo k zpřístupněný vápníku z 2930 mg/kg zeminy na 4380 mg/kg, tj. na velmi vysokou zásobu, což se projevilo pozitivně na zvýšení pH půdy (graf 7). Naopak na plnohodnotně hnojené parcele NPK minerálním hnojivem snížil obsah přístupného vápníku na 2220 mg/kg pravděpodobně vytěsněním ze sorpčního komplexu zvýšenou hladinou dusíku (N-NH4) převládající během vegetace. To se projevilo poklesem pH půdy (viz výše). Uvolnění vápníku z půdy bylo synergicky ovlivněno působením aplikovaných bakterií ve hnojivu AZOTER F poutající vzdušný dusík.

Obsah přístupného fosforu vykazoval srovnatelný pokles po sklizni oproti stavu na počátku pokusu a to na ošetřené i neošetřené variantě hnojivem AZOTER F. Obsah draslíku rovněž vykazoval srovnatelný pokles po sklizni kukuřice na obou parcelách. Obsah přístupného hořčíku se snížil po sklizni kukuřice méně po konvenčním hnojení NPK než po ošetření půdy hnojivem AZOTER F. To bylo způsobeno vyšším odběrem hořčíku mohutnější nadzemní biomasou kukuřice na parcele s půdou ošetřenou hnojivem AZOTER F.

Graf 7. Porovnání obsahu přístupných živin (ve výluhu Mehlich III) v půdě na počátku pokusu a v době sklizně kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F (ošetřeno 8. 5.)

Porovnání obsahu přístupných živin ve výluhu Mehlich III v půdě na počátku pokusu a v době sklizně kukuřice na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F ošetřeno 8. 5.

 

Vegetační stav rostlin během vegetace byl monitorován odběrem reprezentativních průměrných rostlin a v každé parcele v období 28. 5. – 21. 8 (graf 8). V období raného vzcházení ve vyvinutém 3. listu (BBCH 13) vykazovaly rostlin na neošetřené i ošetřené parcele hnojivem AZOTER F shodnou hmotnost sušiny narostlé nadzemní biomasy. Později v období vyvinutého 6. – 7. listu (BBCH 16 – 17) byla hmotnost sušiny nadzemní biomasy 0,43 t/ha po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy. Na kontrolní neošetřené parcele AZOTER F s plnou dávkou minerálních NPK hnojiv byl v tu dobu zjištěna o 9 % nižší hmotnost sušiny biomasy 0,39 t/ha. V intenzivním růstu stonku kukuřice (sloupkování = BBCH 32 – 34) byla hmotnost sušiny nadzemní biomasy 2,85 t/ha na neošetřené parcele. Půda ošetřená hnojivem AZOTER F zajistila již významně o 33 % vyšší nárůst hmotnosti sušiny nadzemní biomasy kukuřice. Rostliny urychlovaly růst a nástup jednotlivých fenologických fází po aplikaci AZOTER F do půdy. To se nadále projevil o 43 % vyšším nárůstem hmotnosti sušiny nadzemní biomasy (17,1 t/ha) kukuřice v období mléčné až mléčně-voskové zralosti zrna (BBCH 71 – 73) než na kontrolní neošetřené parcele (9,8 t/ha) s plnohodnotným NPK hnojením. Ve sklizni vykazovaly rostliny o 37 % vyšší nárůst hmotnosti sušiny nadzemní biomasy (17,9 t/ha) než rostliny konvenčně pěstované (11,2 t/ha) na plné diagnostikované dávce NPK v minerálních hnojivech.

Graf 8. Dynamika nárůstu hmotnosti sušiny nadzemní biomasy kukuřice během vegetace na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F (ošetřena půda před setím dne 8. 5.)

Dynamika nárůstu hmotnosti sušiny nadzemní biomasy kukuřice během vegetace na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F ošetřena půda před setím dne 8. 5.

 

Výživný stav rostlin dusíkem během vegetace byl zpočátku v období vyvinutého 3. listu lepší na neošetřené parcele (obsah N = 4,77 % v sušině) hnojivem AZOTER F (graf 9.). Na ošetřené parcele byla výživa dusíkem mírně nižší (obsah N = 4,45 % v sušině). Poté při vyvinutém 6. listu byla výživa dusíkem stále nižší (obsah N = 2,77 %) na ošetřené parcele AZOTER F ve srovnání s plnohodnotně hnojenou kontrolou (obsah N = 3,44 %). V období vyvinutého 6. – 7. listu byl výživný stav dusíkem lepší (obsah N = 2,67 %) na ošetřené variantě hnojivem AZOTER F ve srovnání s neošetřenou kontrolou (obsah N = 2,65 %). Zejména v tuto dobu došlo k významnému nárůstu hmotnosti sušiny na ošetřené variantě při zachování obsahu dusíku v sušině (příjem dusíku byl dostatečný a potlačil se zřeďovací efekt). Dále v období po intenzivním růstu nadzemní biomasy ve voskové zralosti zrna byl výživný stav rostlin dusíkem lepší (obsah N = 2,67 %) po aplikaci hnojiva AZOTER F do půdy než na neošetřené kontrole (obsah N = 2,65 %). Obsah dusíku v sušině po aplikaci hnojiva AZOTER F se udržel i po dvojnásobně vyšším nárůstu hmotnosti sušiny rostlin. Ve sklizni výživa dusíkem na ošetřené variantě hnojivem AZOTER F vykazovala pokles (obsah N = 1,16 % v sušině) a na neošetřené kontrole naopak mírný vzestup (obsah N = 1,48 % v sušině). Na ošetřené variantě byla hmotnost sušiny dvojnásobně vyšší než na neošetřené kontrole.

Výživný stav rostlin dusíkem byl od období vyvinutého 6. – 7. listu těsný optimálnímu stavu až do období sklizně ve srovnání se středním a v závěru vegetace s hlubokým deficitem dusíku u rostlin na kontrole, pro které nebyla půda ošetřena před setím hnojivem AZOTER F.

Graf 9. Dynamika výživného stavu rostlin kukuřice během vegetace na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F (ošetřena půda před setím dne 8. 5., optimum AGROEKO)

Dynamika výživného stavu rostlin kukuřice během vegetace na ošetřené a neošetřené parcele AZOTER F ošetřena půda před setím dne 8. 5. optimum AGROEKO

 

Výživa rostlin kukuřice byla nadále vyhodnocena další diagnostickou metodou založenou na hodnocení naplnění optimálních obsahů prvků v sušině rostlin ve vyvinuté fenofázi růstu, tj. bez ohledu k aktuálnímu nárůstu hmotnosti sušiny rostlin (tab. 6). Po aplikaci hnojiva AZOTER F byl obsah dusíku zpočátku vegetace ve vyvinutém 3. listu vyšší než optimum pro toto období, ale posléze s rychlejším nárůstem hmotnosti sušiny v dané růstové fázi nebyla výživa dusíkem v optimu. Stejný trend byl zaznamenán na neošetřené kontrole. Zároveň podobný trend byl patrný u fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku. Zpravidla obsah prvku v sušině byl nižší na ošetřené variantě hnojivem AZOTER F pro stimulaci téměř 2x vyššího nárůstu hmotnosti rostlin a s tím spojeného poklesu obsahu prvků. Zde byl v důsledku výživný stav rostlin lepší než na kontrole u méně narostlého porostu s vyšším (nezředěným) obsahem prvků.

Tab. 6. Porovnání vlivu aplikace hnojiva AZOTER F na výživný stav rostlin kukuřice během vegetace roku 2018 s extrémním deficitem srážek (50 % normálu)

Datum Varianta Sušina 1 rostl. (g) N (%) Optimum (%) P (%) Optimum (%) K (%) Optimum (%) Ca (%) Optimum (%) Mg (%) Optimum (%)
28.5.18 Kontrola   0,20 4,45 109 0,50 125 3,57 102 0,63 97 0,32   84
BBCH 13 AZOTER F   0,19 4,77 116 0,60 150 3,53 101 0,60 92 0,36   95
11.6.18 Kontrola   4,64 3,44   89 0,31   82 3,00   81 0,54 87 0,40 105
BBCH 16-17 AZOTER F   5,06 2,77   72 0,24   63 2,61   71 0,43 69 0,30   79
2.7.18 Kontrola 33,57 2,65   71 0,26   68 3,05   78 0,51 85 0,35 100
BBCH 32-34 AZOTER F 50,00 2,67   72 0,27   71 3,70   95 0,56 93 0,32   91
10.8.18 Kontrola 115,4 1,44   82 0,22   96 1,65 114 0,34 97 0,18   75
BBCH 71-73 AZOTER F 201,1 1,46   83 0,23 100 1,52 105 0,30 86 0,18   75

Porost kukuřice na neošetřené kontrole dosáhl výnosu suché píce 7,52 t/ha (graf 10). Aplikace hnojiva AZOTER F do půdy zvýšila výnos píce o 28 % na 9,63 t/ha. Významně pozitivně byla také ovlivněna kvalita píce. Výnos energetické složky škrobu byl na kontrolní neošetřené parcele pouhých 0,38 t/ha. Aplikace hnojiva AZOTER F vysoce významně 7,1x zvýšila výnos škrobu na 2,68 t/ha. Výnos dusíkatých látek byl na neošetřené a ošetřené parcele srovnatelný 0,70 t/ha. Aplikace hnojiva AZOTER F před setím zvýšila o 10 % výnos hrubé vlákniny, tj. na 2,08 t/ha. Na kontrolní parcele byl zjištěn výnos vlákniny 1,89 t/ha.

Graf 10. Porovnání výnosu kukuřičné píce a kvalitativních složek po aplikaci hnojiva AZOTER F před setím (před předseťovou přípravou dne 8. 5., sklizeň 21. 8.)

Porovnání výnosu kukuřičné píce a kvalitativních složek po aplikaci hnojiva AZOTER F před setím před předseťovou přípravou dne 8. 5. sklizeň 21. 8.

 

Sklizňové vzorky 10 ks reprezentativních rostlin porostu kukuřice z kontrolní a ošetřené parcely AZOTER F před setím poukázaly na 33 % zvýšení hmotnosti rostlin v čerstvém stavu (tab. 7). Na rostlinách v kontrolní neošetřené parcele se vyskytoval 31,6 % podíl z celkové hmotnosti tvořený palicemi. Na parcele s aplikací hnojiva AZOTER F před setím se zvýšil podíl hmotnosti palic v píci na 34,9 %. Aplikace hnojiva AZOTER F zvýšila o 2 % průměrný počet ozrněných řad na palicích z 15,3 na 15,6 ks. Významně o 30 % zvýšila aplikace před setím hnojiva AZOTER F počet zrn v řadě (délku palic) ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Aplikace hnojiva AZOTER F do půdy před setím zvýšila hmotnost tisíce zrn (velikost) o 15 % oproti neošetřené kontrole.

Tab. 7. Porovnání výnosotvorných prvků porostů kukuřice bez aplikace a s aplikací hnojiva AZOTER F před setím (aplikace před předseťovou přípravou 8. 5.)

Varianta Laboratorní výnos
10 rostlin (g)
Podíl hmotnosti palic (%) Počet řad (ks/palice) Počet zrn (ks/řada palice) HTZ (g)
Kontrola (K) 490a±83 31,6a±9,3 15,3a±1,4 21,0a±4,8 298
Azoter F (A) 736b±92 34,9a±6,6 15,6a±1,9 29,8b±2,3 350
Rozdíl (K-A) +33 % +3,3 % +2 % +30 % +15 %

Pozn.: Hodnoty označené ve sloupci odlišnými písmeny (a, b) vykazují statisticky průkazné rozdíl na hladině významnosti p < 0,05 (ANOVA, Fisher´s LSD test).

Kvalita píce na kontrolní neošetřené parcele byla významně odlišná od píce z porostu po ošetření hnojivem AZOTER F. Aplikace podpořila rychlejší růst nadzemní biomasy, což projevilo o bezmála 10,1 % vyšším obsahem sušiny v píci v době sklizně oproti kontrole (tab. 8). Na kontrole byl obsah sušiny v píci pouze 26,5 %, což poukazovalo na nedostatečnou sušiny pro úspěšnou konzervaci. Po aplikaci AZOTER F byl obsah sušiny 36,6 %, což byla mírně vyšší optimální hodnota (optimum 32 – 35 %) pro silážování. Vysoce významný byl rozdíl v obsahu škrobu v píci. Na neošetřené kontrole menší rostliny s nižší asimilační schopností a úložnou kapacitou transformovaly v extrémně suchém počasí pouze 5,1 % obsahu škrobu v sušině. Nízké uložení škrobu v píci na kontrolní parcele dokládá vysoký obsah 19,4 % jednoduchých (nemetabolizovaných) lehce rozpustných cukrů v píci. Aplikace hnojiva AZOTER F před setím umožnila transformaci jednoduchých cukrů (LR cukrů) do polymerních struktur škrobu o vyhovujícím obsahu 27,8 % v sušině píce. Obsah lehce rozpustných cukrů v píci byl přijatelných 7,4 %. Obsah N-látek v píci byl o 2 % vyšší na kontrolní parcele, kde se obsah (9,3 %) přibližoval limitním 10 % pro úspěšnou konzervaci. Po aplikaci AZOTER F byl stanoven běžně vyhovující obsah N-látek 7,3 %.

Doplňkově byla provedena analýza 3 hlavních toxických produktů hub a plísní v kukuřičné píci. Obsahy mykotoxinu DON a Aflatoxinu B1 byly na ošetřené i neošetřené parcele velmi nízké (stopové) pod mezí laboratorní detekce. Mykotoxin kukuřice Zearalenon byl laboratorně stanoven na prahu meze detekce. Obsah Zearalenonu na neošetřené parcele byl stanoven 6 μg/kg a po aplikaci AZOTER F do půdy byl zjištěn obsah mírně vyšší 10 μg/kg. Pro extrémně srážkově deficitní vegetaci kukuřice včetně závěru při sklizni byl infekční tlak hub a plísní v porostech kukuřice velmi nízký. Popisovaný účinek vedlejšího působení bakterií obsažených v AZOTER F na potlačování původců mykotoxinů v píci byl proto zanedbatelný.

Tab. 8. Porovnání kvality kukuřičné píce v den sklizně na kontrolní parcele bez aplikace a parcele s aplikací hnojiva AZOTER F před setím (aplikace 8. 5. a sklizeň 21. 8.)

Parcela Sušina (%) Škrob (%) LR cukry (%) N-látky (%) Vláknina (%) DON (mg/kg) Zearalenon μg/kg Aflatoxin-B1 μg/kg
Kontrola (K) 26,54   5,07 19,40 9,27 25,2 0 (<0,1)  6 0 (<2)
Azoter F (A) 36,61 27,80   7,40 7,26 21,6 0 (<0,1) 10 0 (<2)
Rozdíl (K-A) +10,07 +22,73 -12 -2,01 -3,6 0 +4 0

Výsledek účinku aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F do půdy před setím kukuřice se pozitivně promítl v ekonomice pěstování silážní kukuřice (tab. 9). Přesto, že byl rok 2018 extrémně suchý s nedostatkem srážek na úrovni nižší než 50 % normálu úhrnu za období duben – září, aplikace AZOTER F zajistila dostatečný výnos píce pro vytvoření kladného příspěvku na úhradu následných fixních nákladů rostlinné výroby. Aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F plnohodnotně nahradila aplikaci 150 kg čistých živin NPK na 1 ha v minerálních hnojivech, což vedlo k úspoře nákladů na jejich nákup (v pokuse zvolena klasická močovina a směsné granulované hnojivo Agromix NPK) v ceně 2.532 Kč/ha.

Po připočtení nákladů na aplikaci bakteriálního hnojiva AZOTER F v ceně 1.250 Kč/ha (přípravek 10 l/ha + cena aplikace) vykazovala varianta pěstování kukuřice s pouze 50 % dávkou NPK v minerálních hnojivech v kombinaci s aplikací hnojiva AZOTER F úsporu nákladů celkem 1.282 Kč/ha.

Pro nárůst výnos píce o 28 % po aplikaci hnojiva AZOTER F oproti konvenční technologií plné dávky NPK hnojiv vykazovala AZOTER technologie příspěvek na úhradu ve výši 1.947 Kč/ha. Vyšší náklady na hnojení plnou dávkou NPK živin v minerálních hnojivech a dosažený významně nižší výnos píce se projevil v konvenční technologii (na kontrole pokusu) pěstování kukuřice záporným příspěvkem na úhradu ve výši 3.355 Kč/ha.

Konvenční technologie hnojení kukuřice NPK minerálními hnojivy neposkytla finanční prostředky na úhradu fixních nákladů a výrobní postup lze hodnotit jako značně ztrátový při nedostatku srážek v lokalitě. Pokud by byl normální průběh vegetace, co do množství atmosférických srážek během intenzivního růstu kukuřice, je možné v pokusné lokalitě Ohnišov běžně dosáhnout výnosu čerstvé píce okolo 40 t/ha bez použití bakteriálního hnojiva AZOTER F. S jeho použitím při dobrých vláhových podmínkách lze očekávat setrvalý stav zjištěného benefitu této technologie hnojení kukuřice. Aplikace AZOTER F do půdy podporuje efektivitu využití všech vynaložených vstupů ve výrobním postupu.

Tab. 9. Porovnání příspěvku na úhradu v technologií hnojení plnou dávkou NPK hnojiv v minerálních hnojivech (kontrola bez aplikace AZOTER F) a s inovativní technologií poloviční dávky NPK hnojiv v kombinaci s aplikací bakteriálního hnojiva AZOTER F před setím kukuřice (na základě výsledků v pokuse v roce 2018 v lokalitě Ohnišov).

Ukazatel Kontrola (100 % dávka NPK hnojení) AZOTER F (50 % dávka NPK hnojení)
Tržní výkon (TV)
Píce pro siláž 32 % obsah sušiny 23,4 t/ha v č. h.                 = 14.040 Kč/ha 30,1 t/ha (+28 %) v č. h.  = 18.060 Kč/ha
Variabilní náklady (VN)
Hnojiva

včetně aplikace

Močovina 46 % N, 350 kg/ha      = 2.580 Kč/ha Močovina 46 % N, 175 kg/ha   = 1.390 Kč/ha
NPK 3-13-45, 300 kg/ha          = 2.885 Kč/ha NPK 3-13-45, 150 kg/ha       = 1.543 Kč/ha
KieseritESTA, 100 kg/ha            = 930 Kč/ha KieseritESTA, 100 kg/ha         = 930 Kč/ha
AZOTER F, 10 l/ha           = 1.250 Kč/ha
Celkem hnojiva                 = 6.395 Kč/ha Celkem hnojiva                 = 5.113 Kč/ha
Ostatní běžné Zpracování půdy vč. hnoje, osivo, setí, herbicid, insekticid, sklizeň                    = 11.000 Kč/ha Zpracování půdy vč. hnoje, osivo, setí, herbicid, insekticid, sklizeň                     = 11.000 Kč/ha
Celkem Celkem výše uvedené      = 17.395 Kč/ha Celkem výše uvedené      = 16.113 Kč/ha
Úspora VN Hnojiva celkem           = 1.282 Kč/ha
Příspěvek na úhradu (PÚ = TV – VN)
Celkem = 3.355 Kč/ha = 1.947 Kč/ha

Pozn.: Kalkulace vnitropodnikové účtovací ceny kukuřičné píce 600 Kč/1 t, kalkulace ceny aplikace granulovaných hnojiv rozmetadlem 200 Kč/ha včetně dovozu hnojiv, aplikace kapalného bakteriálního hnojiva AZOTER F postřikovačem na půdu před setím včetně dovozu vody 300 Kč/ha.

kukurica azoter pokus

Porost kukuřice na poloprovozním pokuse v lokalitě Ohnišov dne 25. 6. (aplikace AZOTER F provedena před setím dne 8. 5. s následným zapravením do půdy předseťovou přípravou)

Porost kukuřice na poloprovozním pokuse v lokalitě Ohnišov dne 25. 6. aplikace AZOTER F provedena před setím dne 8. 5. s následným zapravením do půdy předseťovou přípravou

 

Průměrné nasazení a ozrnění palic  kukuřice po aplikaci AZOTER F (stav 10. 8.) 

Rostliny pro analýzu kvality píce zde dne 21. 8. po aplikaci AZOTER F do půdy

kukurica azoter 3 

Závěr z ověřování technologií AZOTER® v roce 2018

 

Z dosavadních kontrolních měření a poloprovozního pokusu v ozimé řepce a v náročných jarních plodinách kukuřici a cukrovce na výživu a hnojení vyplývá pozitivní působení testovaných biologických přípravků:

 Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER L v listové aplikaci na porost kukuřice a cukrové řepy výrazně podpořila příjem živin a účinně stimulovala rostliny k růstu nadzemní části. Významné rozdíly v intenzitě růstu a v příjmu dusíku a ostatních živin byly zjištěny již 12. – 14. den po aplikaci. Rostliny po aplikaci lépe překonávaly stres z dlouhodobého nedostatku srážek. Aplikace AZOTER L v období vyvinutého 5. listu predikovala zvýšení výnosu píce až o 44 % v lokalitě Slatina nad Zdobnicí. Zároveň aplikace AZOTER L zvýšila obsah škrobu v píci o 5,1 %.

 Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER F do půdy v Ohnišově před následnou předseťovou přípravou se projevila dostatečným přívodem dusíku (Nmin.) do půdy a vyšším přívodem fosforu (PH2O) do půdy. Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER F do půdy zvýšila půdní reakci synergickým působením dusík poutajících bakterií na uvolnění vápníku z hůře dostupných forem v půdě. Rostliny kukuřice vykazovaly od vyvinutého 6. listu téměř dvojnásobný nárůst hmotnosti nadzemní biomasy a přijímaly dostatečné množství dusíku a ostatních makroživin. Rostliny kukuřice poskytly o 28 % vyšší výnos píce a více než 7x vyšší výnos škrobu oproti konvenčně hnojené kontrole NPK v minerálních hnojivech bez aplikace AZOTER F. Ve výrobním postupu byly ušetřeny náklady na NPK hnojení ve výši 1.282 Kč/ha a kalkulován kladný příspěvek na úhradu ve výši 1.947 Kč/ha

Doporučení výzkumu pro další inovaci a vývoj uplatnění AZOTER® technologie:

  • Pokračovat v poloprovozním pokuse kukuřice s cílem hlubšího ověření možností snižování dávek NPK živin v minerálních hnojivech pro úsporu nákladů na nákup a aplikaci hnojiv a pro ochranu životního prostředí nejen v Zranitelných oblastech dusičnany.
  • Založit poloprovozní pokus na pilotních podnicích pro vyhodnocení vlivu nového postupu aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER L na list v porostech kukuřice a cukrové řepy, s rozšířením pro stanovení vlivu ve významných zrninových plodinách.
  • Založit pokus a pokračovat tak v ověřování bakteriálních přípravků AZOTER F a AZOTER L v ozimé pšenici a v ozimé řepce na pilotních farmách.

V Žamberku dne 12. 11. 2018

Zpracováno z výsledků kontrolních měření a pokusů provedených na pilotních podnicích pro zadavatele firmu AZOTER CZ s.r.o.