azoter jacmen psenica 768x432 copy

Ověření účinnosti půdního bakteriálního přípravku AZOTER F v porostu ozimé pšenice a ječmene jarního

 

logo            ZEOS 

 

Zpráva výsledků z poloprovozních pokusů z roku 2020 v certifikovaném ekologickém zemědělství

*    *    *

Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Lenka Beranová, DiS. a kol., AGROEKO Žamberk spol. s r.o.

Ing. Petr Tomaško, ZEOS, s.r.o. Prostřední Lipka

Jiří Řezníček, AZOTER CZ s.r.o.

Ozimá pšenice v katastrálním území Dolní Morava (okres Ústí nad Orlicí)

půda: středně těžká (kambizem oglejená a pseudoglej modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách) slabě až středně skeletovitá, se sklonem k dočasnému zamokření, průměrná nadmořská výška: 662 m

Půdní reakce Obsah přístupných živin (mg/kg zeminy) Cox.
pH/CaCl2 P K Ca Mg (%)
6,17 80 583 2891 328 2,3
Slabě kyselá Vyhovující Velmi vysoký Dobrý Vysoký Vysoký

Tab. 1. Agrochemické vlastnosti půdy na pozemku před aplikací přípravků AZOTER (7. 10. 2019)

Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER F (10 l/ha) byla provedena po orbě v den setí pšenice ozimé 15. 10. 2019 instalovaným aplikátorem na kombinovaném předseťovém kypřiči půdy (kompaktoru). Předseťové zpracování bylo provedeno do hloubky 5 – 6 cm. Založen byl porost s odrůdou Vanessa (jakost C). Sklizeň porostu proběhla 26. 8. 2020.

Bakteriální přípravek AZOTER F byl aplikován na podniku s ekologickým způsobem hospodaření. Na sledovaném pozemku byl aplikován před setím 2. 10. 2019 hnůj skotu v dávce 30 t/ha jako zdroj výživy na jaře. Na jaře v odnožování porostu byla provedena mechanická regulace zaplevelení porostu.

Po celou dobu vegetace vykazovala pšenice na kontrolní parcele vyšší hmotnost sušiny nadzemní biomasy v průměru o 11 % než parcela po ošetření přípravkem AZOTER F. Porost po aplikaci AZOTER F však vykazoval během vegetace vyšší počet odnoží než kontrolní neošetřená varianta. Vývoj porostu na kontrole i po aplikaci přípravku AZOTER F však byl na jaře velmi pozvolný a silně ovlivňován místním chladným počasím. K vyrovnání hmotnosti nadzemní biomasy porostu, založeného na kontrole a na půdě po aplikaci přípravku AZOTER F, došlo až v závěru vegetace (graf 1).

Graf 1. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin pšenice v období celé vegetace

Vliv aplikace přípravku AZOTER F na hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin pšenice v období celé vegetace

Výživný stav rostlin byl rozdílný v průběhu vegetace  V období sloupkování (BBCH 31, dne 26. 4.) byl výživný stav dusíkem a vápníkem vyšší na kontrolní parcele, na parcele ošetřené přípravkem AZOTER F byl vyšší výživný stav fosforem a hořčíkem. Draslík byl na stejné úrovni u obou sledovaných parcel.

V období počátku mléčné zralosti zrna (BBCH 70, dne 22. 6.) byl výživný stav dusíkem vyšší na kontrolní parcele. Na parcele ošetřené přípravkem AZOTER F byl vyšší výživný stav fosforem, draslíkem a vápníkem. Hořčík byl na stejné úrovni u obou sledovaných parcel (graf 2).

Graf 2. Porovnání výživného stavu rostlin dusíkem, fosforem, draslíkem, vápníkem a hořčíkem pro modelový výnos zrna v období sloupkování (BBCH 31) a v závěru vegetace na počátku mléčné zralosti zrna (BBCH 70)

Porovnání výživného stavu rostlin dusíkem fosforem draslíkem vápníkem a

Průměrný počet odnoží na rostlinách ve sledovaném období podle variant ošetření
Období BBCH 22 (29.3.) BBCH 23 (12.4.) BBCH 31 (26.4.)

BBCH

31-32 (10.5.)

BBCH 33-37 (25.5.) BBCH 47-51 (8.6.) BBCH 70 (22.6.) Celkem vegetace
Kontrola 1,5 1,6 2,3 2,3 1,8 1,8 1,8 1,9
AZOTER F 1,5 2,6 2,5 2,1 1,7 1,8 1,9 2,0

Podrobněji přijaly rostliny na kontrolní parcele v období sloupkování (BBCH 31) celkem 93 kg/ha makroživin (N, P, K, Ca a Mg). Příjem dusíku byl 43 kg, fosforu 4,5 kg, draslíku 38 kg/ha, vápníku 6 kg/ha a hořčíku 1,6 kg/ha. Na parcele ošetřené přípravkem AZOTER F přijaly rostliny celkem 80 kg živin na 1 ha. Příjem dusíku činil 35 kg, fosforu 4,2 kg, draslíku 35 kg/ha, vápníku 5 kg/ha a hořčíku 1,6 kg/ha. Z výsledků příjmu živin v období první poloviny vegetace (do sloupkování) je zřejmé, že příjem hlavních živin byl vyšší na kontrolní parcele než po aplikaci bakteriálního přípravku. Rostliny na kontrolní variantě méně odnožovaly a vykazovaly vyšší nárůst nadzemní biomasy, oproti habitu rostlin po aplikace přípravku AZOTER F do půdy před setím (graf 3).

Graf 3. Biologický příjem živin nadzemní biomasou pšenice v období sloupkování (BBCH 31) dne 26. 4. 2020

Biologický příjem živin nadzemní biomasou pšenice v období sloupkování BBCH 31 dne 26. 4. 2020

 

Trend příjmu živin ve druhé polovině vegetace se změnil oproti stavu ve sloupkování. Porost přijal v období mléčné zralosti zrna (BBCH 70) na kontrolní variantě celkem 793 kg makroživin z 1 ha. Příjem dusíku byl zjištěn 309 kg, fosforu 52 kg, draslíku 365 kg/ha, 47 kg/ha vápníku a 21 kg/ha hořčíku. Po aplikaci přípravku AZOTER F do půdy před setím byl zjištěn příjem živin v průměru 816 kg/ha, z toho dusíku 282 kg, fosforu 54 kg, draslíku 413 kg/ha, 47 kg/ha vápníku a 20 kg/ha hořčíku. Testovaný přípravek AZOTER F podpořil růst a výživu rostlin efektivněji, avšak kontrolní parcela bez aplikace AZOTER F přípravku vykazovala vyšší příjem dusíku (graf 4).

Graf 4. Biologický příjem živin nadzemní biomasou pšenice v období mléčné zralosti (BBCH 70) dne 22. 6. 2020

Biologický příjem živin nadzemní biomasou pšenice v období mléčné zralosti BBCH 70 dne 22. 6. 2020

 

Půda pod porosty vykazovala v období mléčné zralosti významně nižší obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě než na podzim před založením pokusu. Před založením porostu a aplikací přípravku AZOTER F byla zjištěna dobrá zásoba Nmin. V létě 2020 v období ukončování hlavní potřeby dusíku pšenicí byla zaznamenána zásoba Nmin. malá na kontrolní variantě i na variantě s ošetřením přípravkem AZOTER F. Porost na kontrole i po aplikaci přípravku AZOTER F vykazovaly velmi dobré využití dusíku z půdy (tab. 2).

Datum odběru Varianta Sušina (%) N-NO3 (mg/kg) N-NH4 (mg/kg) Nmin. (mg/kg) Zásoba (kategorie) Zásoba (kg/ha)
7.10.2019 Plocha pokusu 74,72 24,10 6,54 30,66 dobrá 123
22.6.2020 Kontrola 73,11 0,46 5,41 5,87 malá 23
AZOTER F (10 l/ha) 72,42 0,46 4,82 5,29 malá 21

Tab. 2. Obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě před založením pokusu a v létě na začátku mléčné zralosti pšenice

Vliv teploty půdy na obsah Nmin. v půdě na jaře – zkouška vitality a abundace bakterií v půdě po pozimní předseťové aplikaci přípravku AZOTER F

Dne 2. 3. 2020 byl v porostu pšenice ozimé odebrán vzorek půdy (bez a po aplikaci AZOTER F), který byl uchováván při konstantní teplotě 22 °C v květináčích ve vlahém stavu po dobu 50 dní a to do 21. 4. 2020. Analyzován byl obsah minerálních forem dusíku (Nmin.) pro stanovení zpřístupnění obsahu Nmin. pro jarní období na variantě s aplikací přípravku AZOTER F po zvýšenou teplotou podpořené aktivitě bakterií pro fixaci N2 (tab. 3).

Půda z květináče bez použití přípravku AZOTER F vykazovala obsah Nmin. na úrovni stavu na sledovaném pozemku a po aplikaci přípravku AZOTER F půda v květináči nafixovala o 15 kg N/ha více (o 48 % více oproti kontrole). Bylo zřejmé, že s pozdně jarním oteplením půdy lze očekávat vyšší fixaci N2 v půdě po aplikace přípravku AZOTER F a lepší zajištění podmínek pro výživu rostlin.

Datum ukončení Varianta Sušina (%) N-NO3 (mg/kg) N-NH4 (mg/kg) Nmin. (mg/kg) Zásoba (kategorie) Zásoba (kg/ha)
21.4.2020 Kontrola 84,28 4,10 3,71 7,81 malá 31
AZOTER F 87,27 7,97 3,54 11,52 střední 46

Tab. 3. Obsah minerálního dusíku (Nmin.) po 50 dnech inkubace v květináčích při teplotě 22 °C

Aplikátor přípravku AZOTER F instalovaný na předseťovém kypřiči (kompaktoru)

Aplikátor přípravku AZOTER F instalovaný na předseťovém kypřiči kompaktoru

Při nižších teplotách pod 20 °C nedocházelo k významné fixaci N2 půdními bakteriemi. Až v závěru vegetace pšenice došlo ke zvýšení teploty půdy a také k větší fixaci N2. V průběhu celé vegetace pšenice ozimé se teplota půdy pohybovala kolem 10 – 15 °C, což se ukázalo pro půdní bakterie jako málo vyhovující teplota. Z grafu je vidět, že zásoba dusíku byla vyšší po celou dobu vegetace pšenice na kontrolní parcele. Až v úplném závěru vegetace, kdy teplota půdy stoupla, měla zásoba dusíku v půdě vzrůstající tendenci. Příjem dusíku porosty na kontrole a přípravkem AZOTER ošetřené variantě byl vyšší než rychlost fixace a případné mineralizace dusíku v půdě (graf 5).

Graf 5. Vliv teploty půdy na zásobu dusíku (Nmin.) v půdě v porostu pšenice ozimé

Vliv teploty půdy na zásobu dusíku Nmin. v půdě v porostu pšenice ozimé

 

Vytyčená kontrolní parcela bez aplikace přípravku AZOTER F před setím pšenice ozimé (15. 10. 2019)

Vytyčená kontrolní parcela bez aplikace přípravku AZOTER F před setím pšenice ozimé 15. 10. 2019

 

Sklizňový výnos zrna byl o 9 % vyšší po aplikaci přípravku AZOTER F v předseťové přípravě oproti kontrole bez aplikace. Výnos zrna 4,14 t/ha byl zjištěn na kontrolní parcele. Po aplikaci testovaného přípravku AZOTER F do půdy před setím byl zjištěn výnos zrna 4,49 t/ha (graf 6). Po aplikaci půdního bakteriálního přípravku AZOTER došlo vlivem opožděného, až závěrečného oteplení půdy, ke zpřístupnění dusíku pro rostliny a posílení tvorby výnosu zrna.

Na kontrolní variantě odebral porost kolem 17,6 kg N/t výnosu a po aplikaci přípravku AZOTER F do půdy před setím odebral porost kolem 17,8 kg N/t výnosu.

Graf 6. Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na výnos zrna ozimé pšenice (při 14 % vlhkosti)

Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na výnos zrna ozimé pšenice při 14 vlhkosti

 

 

Odběr dusíku zrnem pšenice ve sklizni
Odběr Kontrola AZOTER F
kg N/ha: 63 69
kg N/t: 17,6 17,8

Kontrolní varianta bez aplikace přípravku AZOTER F vykazovala vyšší počet klasů na ploše, nepatrně vyšší HTZ a nižší objemovou hmotnost zrna než na sledované parcele s přípravkem AZOTER F. Na kontrole bylo zjištěno 590 klasů/m2, 33,99 g HTZ a 751 g/l objemová hmotnost zrna. Na variantě s aplikací přípravku AZOTER F byl zjištěn počet klasů 536 ks/m2, 33,98 g HTZ a 752 g/l objemová hmotnost zrna. Rozdíly v tvorbě výnosu byly minimální. Dosažení vyššího výnosu po aplikaci přípravku AZOTER F bylo především zajištěno vyšší vyrovnaností porostu na ploše pozemku a mírně vyšším počtem zrn v klase (tab. 4).

Varianta Počet klasů (ks/m2) HTZ (g) Objemová hmotnost zrna (g/l)
Kontrola 590 33,99 751
AZOTER F 536 33,98 752

Tab. 4. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na vybrané výnosotvorné prvky

Kvalita zrna a vyšší obsah dusíkatých látek (NL) na úrovni 11,10 % byl na parcele po aplikaci AZOTER F před setím pšenice. Na kontrolní parcele byl zjištěn obsah NL obdobný jako po aplikaci bakteriálního přípravku a to 11,05 % (tab. 5). Obsah N-látek v zrně byl nižší, což bylo podmíněno pěstováním krmné odrůdy. Obsah škrobu byl mírně nižší na kontrolní variantě (61,85 %) než na variantě s aplikací přípravku AZOTER F (62,10 %). Skutečná velikost zrna co do plochy byla větší na parcele po ošetření přípravkem AZOTER F než na kontrolní parcele. Šířka a délka zrna byla zcela zanedbatelně odlišná mezi jednotlivými porosty (tab. 5).

Varianta

Obsah

N-látek (%)

Obsah škrobu (%) Plocha zrna (mm2) Šířka zrna (mm) Délka zrna (mm)
Kontrola 11,05 61,85 15,4 ±0,5 3,3 ±0,1 6,2 ±0,1
AZOTER F 11,10 62,10 15,7 ±0,4 3,3 ±0,0 6,3 ±0,1

Tab. 5. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na kvalitu zrna pšenice

Ekonomické zhodnocení: Účinek aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F s aplikací před setím do půdy se projevil pozitivně. Aplikace AZOTER F vykazovala o 9 % vyšší výnos zrna než kontrola bez aplikace. Aplikací přípravku AZOTER F došlo k navýšení tržby o 1818 Kč/ha oproti standardní agrotechnice bez aplikace (kontrole). Náklad na přípravek AZOTER F byl 900 Kč l/ha při doporučené dávce 10 l/ha. Aplikace pomocí instalovaného aplikátoru na předseťovém kypřiči (kompaktoru) přináší minimální náklady (do 30 Kč/ha). Při uvažované ceně zrna pšenice na trhu s bio komoditami 5.200 Kč/t činila z provedené sklizně tržba 21.531 Kč/ha na kontrolní variantě bez aplikace přípravku AZOTER F. Po aplikaci přípravku AZOTER F byla zjištěna tržba z prodeje 23.349 Kč/ha. Nárůst tržby o 1.818 Kč/ha po odečtu přímých nákladů na inovaci pěstební technologie, tj. na přípravek a aplikaci (930 Kč/ha), činil čistý nárůst tržby okolo 888 Kč/ha (graf 7).

Graf 7. Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na tržbu z prodeje zrna ozimé pšenice v průměrné biokvalitě (rok 2020)

Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na tržbu z prodeje zrna ozimé pšenice v průměrné biokvalitě rok 2020

 

Ječmen jarní v katastrálním území Prostřední Lipka (okres Ústí nad Orlicí)

půda: středně těžká (kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách), slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření, nadmořská výška 553 m

Organická hmota (%) Půdní reakce Obsah přístupných živin (mg/kg zeminy)
Cox. pH/CaCl2 Nmin. P K Ca Mg
3,03 5,62 12,3 38 364 1697 257
Velmi vysoký Slabě kyselá Střední zásoba Nízký Vysoký Vyhovující Dobrý

Tab. 6. Agrochemické vlastnosti půdy na pozemku před aplikací přípravku AZOTER F (31. 3. 2020)

Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER F (10 l/ha) byla provedena v den setí ječmene jarního dne 3. 4. 2020 instalovaným aplikátorem na předseťovém kypřiči s okamžitým zapravením do půdy do hloubky 5 – 6 cm. Na sledovaném pozemku byl 26. 3. 2020 rozmetán a zaorán hnůj skotu v dávce 45 t/ha. Založen byl porost s odrůdou Bojos v běžné orebné technologii. Sklizeň proběhla 27. 8. 2020.

V průběhu celé vegetace vykazovaly porosty jarního ječmene nevyrovnaný růst. Na počátku vegetace byla vyšší hmotnost sušiny nadzemní biomasy na kontrolní parcele a dále po zbytek vegetace byla vyšší hmotnost biomasy porosty zjištěna po aplikaci přípravku AZOTER F (graf 8).

Graf 8. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin ječmene v období celé vegetace

Vliv aplikace přípravku AZOTER F na hmotnost sušiny nadzemní biomasy rostlin ječmene v období celé vegetace

 

Výživný stav rostlin byl rozdílný v průběhu vegetace. V období počátku sloupkování (BBCH 30) byl výživný stav dusíkem, vápníkem a hořčíkem vyšší na parcele ošetřené přípravkem AZOTER F a na kontrolní parcele byl vyšší výživný stav fosforem a draslíkem.

V období plného květu (BBCH 65) byl výživný stav dusíkem, fosforem, vápníkem a hořčíkem vyšší na ošetřené parcele přípravkem AZOTER F. Na kontrolní parcele byl vyšší výživný stav draslíkem (graf 9).

Graf 9. Porovnání výživného stavu rostlin dusíkem, fosforem, draslíkem, vápníkem a hořčíkem pro modelový výnos zrna v období sloupkování (BBCH 30) a v závěru vegetace v období plného květu (BBCH 65)

Porovnání výživného stavu rostlin dusíkem fosforem draslíkem vápníkem a hořčíkem pro

 

 

Průměrný počet odnoží na rostlinách ve sledovaném období podle variant ošetření
Období BBCH 21 (10.5.) BBCH 23-30 (25.5.) BBCH 32 (8.6.) BBCH 65 (22.6.) Celkem vegetace
Kontrola 1,5 2,7 3,4 2,9 2,6
AZOTER F 1,3 2,5 4,2 3,3 2,8

Podrobněji přijaly rostliny na kontrolní parcele v období počátku sloupkování (BBCH 30) celkem 145 kg/ha makroživin (N, P, K, Ca a Mg). Příjem dusíku byl 65 kg, fosforu 5,6 kg, draslíku 61 kg, vápníku 10 kg a hořčíku 3,1 kg/ha. Na parcele ošetřené přípravkem AZOTER F přijaly rostliny celkem 152 kg/ha. Příjem dusíku činil 69 kg, fosforu 5,5 kg, draslíku 61 kg, vápníku 12,3 kg a hořčíku 4,3 kg/ha. Z výsledků příjmu živin v období první poloviny vegetace (do sloupkování) je zřejmé, že příjem hlavních živin byl vyšší na parcele po aplikaci bakteriálního přípravku AZOTER F (graf 10).

Graf 10. Biologický příjem živin nadzemní biomasou ječmene v období počátku sloupkování (BBCH 30) dne 25. 5. 2020

Biologický příjem živin nadzemní biomasou ječmene v období počátku sloupkování BBCH 30 dne 25. 5. 2020

 

Trend příjmu živin ve druhé polovině vegetace je obdobný jako v období sloupkování. Porost přijal v období plného květu na kontrolní variantě celkem 550 kg hlavních živin z 1 ha. Biologický příjem dusíku byl zjištěn 185 kg, fosforu 32 kg, draslíku 280 kg/ha, 43 kg/ha vápníku a 11 kg/ha hořčíku. Po aplikaci přípravku AZOTER F do půdy před setím byl zjištěn příjem živin v průměru 597 kg/ha, z toho dusíku 210 kg, fosforu 40 kg, draslíku 287 kg/ha, 48 kg/ha vápníku a 12 kg/ha hořčíku. Testovaný přípravek AZOTER F podpořil růst a výživu rostlin efektivněji (graf 11).

Graf 11. Biologický příjem živin nadzemní biomasou ječmene v období plného květu (BBCH 65) dne 22. 6. 2020

Biologický příjem živin nadzemní biomasou ječmene v období plného květu BBCH 65 dne 22. 6. 2020

 

Půda pod porosty vykazovala v období plného květu významně nižší obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě než na jaře před založením pokusu. Před založením porostu a před aplikací přípravku AZOTER F byla zjištěna střední zásoba Nmin. v půdě. V létě 2020 v období ukončování hlavní potřeby dusíku ječmenem byla zaznamenána zásoba Nmin. malá na kontrolní variantě i na variantě s ošetřením přípravkem AZOTER F. Nízké reziduální obsahy Nmin. po květu svědčily na dobré využití dusíku (tab. 7).

Datum odběru Varianta Sušina (%) N-NO3 (mg/kg) N-NH4 (mg/kg) Nmin. (mg/kg) Zásoba (kategorie) Zásoba (kg/ha)
31.3.2020 Plocha pokusu 79,01 5,31 6,99 12,3 střední 49
22.6.2020 Kontrola 74,69 0,54 5,68 6,22 malá 25
AZOTER F (10 l/ha) 74,14 0,64 6,37 7,01 malá 28

Tab. 7. Obsah minerálního dusíku (Nmin.) v půdě před založením pokusu a v létě v plném květu ječmene

Je zřejmé, podobně jako u sledovaného pozemku pšenice, že se zvyšující se teplotou půdy se zvyšuje fixace N2 půdními bakteriemi. Při nižších teplotách pod 20 °C nedocházelo k významné fixaci N2 půdními bakteriemi a obohacení půdy o Nmin. Až v závěru vegetace ječmene došlo ke zvýšení teploty půdy a také k větší fixace N2. V průběhu celé vegetace ječmene jarního se teplota půdy pohybovala kolem 10 – 15 °C, což se ukazuje pro aktivitu půdních bakterií nedostačující. Zásoba dusíku byla vyšší skoro po celou dobu vegetace ječmene na kontrolní parcele. Až v úplném závěru vegetace, kdy teplota půdy stoupla, měla zásoba dusíku v půdě vzrůstající tendenci. Ve druhé polovině vegetace převládal příjem dusíku rostlinami nad schopností půdy zpřístupnit minerální dusík v půdě. Bylo však patrné předzásobení půdy Nmin. v první polovině vegetace (zejména po jarní aplikaci hnoje) (graf 12).

Graf 12. Vliv teploty půdy na zásobu dusíku (Nmin.) v půdě v porostu jarního ječmene

Vliv teploty půdy na zásobu dusíku Nmin. v půdě v porostu jarního ječmene

 

Sklizňový výnos zrna byl o 16 % vyšší po aplikaci přípravku AZOTER F oproti kontrole bez aplikace. Na kontrolní variantě byl dosažen výnos zrna 3,83 t/ha. Po aplikaci přípravku AZOTER F do půdy před setím byl zjištěn výnos zrna 4,44 t/ha. Hlavní účinek aplikace přípravku AZOTER F na výnos bylo zvýšením počtu klasů ve sklizni a velikosti zrn (graf 13).

Výnos zrna odpovídal odběru dusíku. Na kontrolní variantě odebral porost kolen 17,4 kg N/t výnosu a po aplikaci přípravku AZOTER F do půdy před setím odebral porost kolem 17,9 kg N/t výnosu

Graf 13. Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na výnos zrna jarního ječmene (při 14 % vlhkosti)

Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na výnos zrna jarního ječmene při 14 vlhkosti

 

 

Odběr dusíku zrnem ječmene ve sklizni
Odběr Kontrola AZOTER F
kg N/ha: 58 69
kg N/t: 17,4 17,9

Kontrolní varianta bez aplikace přípravku AZOTER F vykazovala nepatrně nižší počet klasů na ploše, nižší HTZ a nižší objemovou hmotnost zrna než na sledované parcele s přípravkem AZOTER F. Na kontrole bylo zjištěno 645 klasů/m2, 39,40 g HTZ a 712 g/l objemová hmotnost. Na variantě s aplikací přípravku AZOTER F byl zjištěn počet klasů 656 ks/m2, 41,86 g HTZ a 76 (g/l) objemová hmotnost zrna (tab. 8).

Varianta Počet klasů (ks/m2) HTZ (g) Objemová hmotnost zrna (g/l)
Kontrola 645 39,40 712
AZOTER F 656 41,86 746

Tab. 8. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na vybrané výnosotvorné prvky

Kvalita zrna ječmene podle obsahu dusíkatých látek (NL) byla v obsahu na úrovni 11,20 % po aplikaci AZOTER F před setím ječmene. Na kontrolní parcele byl zjištěn obsah NL 10,85 %. Obsah NL byl vyhovující pro sladovnické užití zrna u obou porostů. Obsah škrobu byl nižší na kontrolní variantě 57,5 % a na ošetřené parcele přípravkem AZOTER F byl obsah škrobu 58,2 %. Plocha a délka zrna byla vyšší na kontrolní parcele. Šířka zrna byla stejná na obou sledovaných parcelách (tab. 9).

Varianta

Obsah

N-látek (%)

Obsah* škrobu (%) Plocha zrna (mm2) Šířka zrna (mm) Délka zrna (mm)
Kontrola 10,85 57,5 20,6 3,8 7,8
Azoter F 11,20 58,15 20,0 3,8 7,6

Tab. 9. Vliv aplikace přípravku AZOTER F na kvalitu zrna jarního ječmene

Ekonomické zhodnocení: Účinek aplikace bakteriálního hnojiva AZOTER F s aplikací před setím do půdy se projevil pozitivně. Aplikace AZOTER F poskytla o 16 % vyšší výnos zrna než kontrola bez aplikace. Inovace pěstební technologie zajistila navýšení hrubé tržby na 24.450 Kč/ha, tedy o 3.355 Kč/ha, a po odečtu přímých nákladů (930 Kč/ha za přípravek a aplikaci pomocí aplikátoru instalovaném na kypřiči – předseťovém kompaktoru) čistou tržbu o 2.425 Kč/ha vyšší oproti kontrole, standardní technologii. Uvažována byla průměrná cena zrna ječmene jarního na trhu s bio komoditami 5.500 Kč/t (graf 14).

Graf 14. Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na tržbu z prodeje zrna jarního ječmene v průměrné biokvalitě (rok 2020)

Vliv předseťové aplikace přípravku AZOTER F na tržbu z prodeje zrna jarního ječmene v průměrné biokvalitě rok 2020

 

Závěr

Aplikace bakteriálního přípravku AZOTER F před setím ozimé pšenice a ječmene jarního se projevila v pěstební technologii komplexně zvýšením výnosu zrna. U pšenice byl zvýšen výnos zrna o 9 % a u ječmene jarního o 16 % oproti kontrole tradiční technologii bez aplikace. Účinek na tvorbu výnosu u ozimé pšenice byl zjištěn v závěru vegetace a u jarního ječmene od sloupkování porostu, tedy převážně byl v obilninách ve druhé polovině vegetace.

V podmínkách ekologické produkce byl zjištěn vliv teploty půdy na obsah minerálních forem dusíku (Nmin.), tvořený v inovaci pěstební technologii podporou přirozené fixace N2 z atmosféry do půdy. Bylo patrné, že půdním bakteriím dodaných přípravkem AZOTER F pro podporu fixace N2 svědčila vyšší teplota půdy (20 °C) při které docházelo ke zpřístupnění Nmin. v půdě pro rostliny. Tím i účinek přípravku AZOTER F v půdě ve vyšší nadmořské výšce byl zjištěn převážně ve druhé polovině vegetace obilnin.

Z výsledků jednoletého poloprovozního pokusu s testovaným přípravkem AZOTER F vyplývá pozitivní působení na kvalitu zrna.

Přínos aplikace přípravku AZOTER F před setím, pomocí poměrně snadno instalovaného aplikátoru přímo na předseťovém kypřiči (kompaktoru), byl v ekonomické kalkulaci zvýšením čisté tržby z prodeje zrna pšenice o 888 Kč/ha a zrna jarního ječmene o 2.425 Kč/ha.

 

Doporučení pro největší přínos technologie AZOTER F v ekologickém zemědělství:

  • Použití plánovat na pozemek s půdou ve strukturním stavu, zpracovaný orbou nebo hlubokým dlátovým kypření v optimálním fyzikálním stavu, s historicky pravidelným přívodem organického hmoty, nejvýhodněji s přímou aplikací hnoje (30 – 40 t/ha) před základním zpracováním půdy a následnou aplikací AZOTER F před setím.
  • Aplikace přípravku AZOTER F lze provádět nejlépe za podmračeného počasí s následným okamžitým předseťovým zapravením kypřiči, zcela výhodná, i z ekonomického pohledu, je aplikace koncentrátu přímo osvědčeným aplikátorem, který je poměrně jednoduše instalovatelný na předseťové kypřiče (kompaktory) s nastavenou pracovní hloubkou alespoň 5 cm, tím je přípravek okamžitě zapraven.
  • Pro ozimou pšenici je vhodné provést aplikaci přípravku AZOTER F co nejdříve v brzkém podzimu, optimálně následně po základním zpracování půdy (s předstihem termínu setí).

Výsledek testovaného bakteriálního přípravku AZOTER F byl získán v roce 2020 (pěstební sezóna 2019/2020) ze založených poloprovozních pokusů v zemědělském podniku s plnohodnotným certifikovaným ekologickým zemědělstvím pro objednatele firmu AZOTER CZ s.r.o.

V Žamberku dne 3. 11. 2020