repka clanok azoter

Azoter

 

 

 

Zpráva výsledků z provozního pokusu z roku 2022

hodnotící účinek ošetření půdy pomocnou půdní látkou (PPL) ve formě koncentrovaného biologického přípravku Azoter SC (součástí parazitická houba Coniothyrum minitans) se samostatnou přísadou F (parazitickou houbou Trichoderma atroviride) v pěstební technologii ozimé řepky olejky

*    *    *

Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Lenka Beranová, DiS. a kol., AGROEKO Žamberk spol. s r.o.

Josef Hamsa a kol., ZOD Habry

Jiří Řezníček, AZOTER CZ s.r.o.

Charakteristika pokusu: Ověřování připraveného biologického přípravku Azoter SC + F v dávce 10 l/ha (a přísady F v dávce 0,1 l/ha) bylo založeno v agrochemicky deficitních půdách Českomoravské vrchoviny (zejména půdní reakcí -pH a přístupným fosforem), v katastrálním území Habry (o. Havlíčkův Brod). Na pokusném pozemku se vyskytovala reprezentativní středně těžká až lehčí půda s mírnou až střední příměsí skeletu. Vyskytujícím se půdním typem je kambizem mezobazická (okyselená) na rulách a jiných pevných horninách. Oblast se nachází v klimatickém regionu mírně teplém a vlhkém. Průměrná nadmořská výška pozemku činila 489 m. Předplodinou pro řepku byl jarní ječmen. Sláma předplodiny byla uklizena z pozemku. Před orbou byl aplikován digestát z bioplynové stanice v dávce 18 t/ha (asi 60 kg N/ha). Půda na pokusném pozemku vykazovala před založením pokusu, tj. před aplikací testovaného biologického přípravku kyselou půdní reakci (pH), nízký obsah přístupného fosforu (P), vyhovující obsah draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (Mg) (tab. 1).

pH/CaCl2 P K Ca Mg
mg/kg zeminy
5,10 68 168 1493 143
Kyselá Nízký Vyhovující Vyhovující Vyhovující

Tab. 1. Agrochemické vlastnosti půdy na pozemku před aplikací hnojiv a testovaného biologického přípravku Azoter SC + F (Habry, 18. 7. 2021)

Biologický přípravek Azoter SC (obsahuje nesymbiotické diazotrofní bakterie poutající vzdušný dusík: Azotobacter chroococcum, Azospirillum brasilense, bakterie podílející se na zpřístupňování fosforu v půdě: Bacillus megaterium aparazitický druh na sklerocia patogenů Sclerotinia spp. houba Coniothyrium minitans) byl aplikován pozemním postřikovačem těsně před přípravou půdy pro setí dne 29. 8. 2021 v dávce 10 l/ha společně s přídavkem přípravku F v dávce 0,1 l/ha. Dávka postřikové jíchy činila 300 l/ha. Přídavek složky F obsahuje parazitickou houbu Trichoderma atroviride, která omezuje rozvoj spór hub rodu Fusarium (dále omezuje Pythium, Rhizoctonia a Botrytis) a posiluje účinek přípravku v přeměně hemicelulóz a celulóz obsažených v posklizňových zbytcích.

Přípravek byl aplikován pozemním postřikovačem s vodní jíchou v dávce 250 l/ha. Zapravení aplikovaného přípravku bylo provedeno bránosmykem s těžkými branami a následně rotačními branami v secí kombinaci (secím stroji).

Výsledky s aplikací biologického přípravku Azoter SC + F do půdy před založením porostu ozimé řepky

1) Vliv biologického přípravku Azoter SC + F na obsah organické hmoty a další agrochemické vlastnosti půdy

Na jaře v době regenerace založených porostů ozimé řepky vykazovala půda na kontrolní variantě bez ošetření testovaným přípravkem vysoký obsah organické hmoty (Cox.). Před sklizní kontrolního porostu byl zjištěn nadále zvyšující se obsah organické hmoty (o 7 %) v půdě. Po asimilaci uhlíku rostlinami a uvolněním uhlíkatých sloučenin do půdy kořenovou exsudací činilo zvýšení obsahu Cox. v půdách z 2,59 % na 2,78 %, tj. o necelých 0,2 %. Po ošetření půdy testovaným přípravkem Azoter SC + F byl zjištěn na jaře rovněž vysoký obsah organické hmoty. S nástupem hlavní životní aktivity cíleně aplikovaných bakterií a hub do půdy došlo k poklesu obsahu organické hmoty o necelých 7 %. Spotřeba organických látek jako zdroje energie pro aplikované a v půdě přirozené mikroby činila necelých 0,2 % z obsahu Cox v půdě. Přechodné obohacení půdy o organickou hmotu v době sklizně plodiny se po ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem nedostavilo. Obsah organické hmoty v půdě po ošetření testovaným přípravkem však zůstal v kategorii vysoký obsah, tedy stejně jako na mírně obohacené kontrole pěstovanou vegetací. Je tedy patrná určitá ale velmi malá spotřeba organických látek uhlíkaté povahy jako zdroje energie pro aplikované i případně podpořené přirozeně vyskytující se mikroorganismy v půdě.

Obsah celkového dusíku (Ntot.) a převažujícího organického podílu dusíku (Norg.) významně poklesl na kontrolní biologickým přípravkem neošetřené variantě mezi obdobím jarní regenerace a sklizní porostů. Pokles obsahu Norg. v půdě dosahoval na kontrolní variantě více než 20 %. Na ošetřené variantě testovaným přípravkem došlo mezi regenerací porostů a jejich sklizní k minimálnímu poklesu obsahu Norg., a to pouze o necelých 1,5 %. Je patrné, že stabilní (zásobní) obsah dusíku (Norg.) v půdě po ošetření biologickým přípravkem Azoter SC + F minimálně klesl. Je patrné, že přípravkem cíleně aplikované mikroorganismy do půdy využívaly v jarním období velmi málo dusíkaté organické látky jako zdroj energie.

Obsah minerálních forem dusíku (N-NH4+ a N-NO3) v půdě byl na kontrole a na ošetřené půdě testovaným přípravkem velmi srovnatelný a nesvědčí tím také na vyšší mineralizační činnost organických dusíkatých sloučenin vlivem cílené aplikace mikrobů. Ve sklizni ozimé řepky byl také zjištěn mírně vyšší obsah organického podílu (Norg.) dusíku v půdě po ošetření testovaným přípravkem v porovnání s kontrolou. To svědčilo také na přeměnu rostlinami nevyužitého napoutaného vzdušného dusíku (N2) cíleně dodanými diazotrofními bakteriemi, a to pro zřejmě probíhající biologickou imobilizaci v půdě. Tím byl mírně (o 5 %) zvýšen obsah potenciálně uvolnitelného dusíku (Norg.) z půdní zásoby pro následnou plodinu po řepce.

Poměr obsahu uhlíku a dusíku (C : N) v půdě po ošetření testovaným biologickým přípravkem Azoter SC + F se mezi jarní regenerací a sklizní ozimé řepky nezměnil. Poměr C : N přetrval široký a ukazoval na nižší uvolnitelnost dusíku z organických látek, tj. na pomalejší a méně výkonnou mineralizační činnost dusíku v půdě. Na kontrolní variantě bez ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem bylo zjištěno rozšíření poměru C : N během jarní vegetace. Poměr C : N byl však přesto i na jaře poměrně široký a půda nevykazovala podmínky pro rychlou mineralizační aktivitu dusíkatých sloučenin během vegetace řepky.

Půdní reakce (pH půdy) během jarní vegetace řepky vykazovala na kontrole i na ošetřené variantě testovaným biologickým přípravkem setrvalý stav s minimálními rozdíly. Bylo však zjištěno, že došlo ke zvýšení pH půdy již během podzimu a více po aplikaci biologického přípravku. Z původní hodnoty pH půdy = 5,1 analyzované před zasetím ozimé řepky došlo ke zvýšení pH o 0,6 po ošetření půdy testovaným přípravkem Azoter SC + F. Na neošetřené půdě testovaným přípravkem došlo k menšímu zvýšení pH o 0,3.

Během jarní vegetace ozimé řepky došlo ke zvýšení obsahu přístupného fosforu (P) v půdě o 30 % na kontrolní neošetřené variantě. Po ošetření půdy testovaným přípravkem došlo naopak k poklesu obsahu fosforu o 17 %. Aplikace testovaného přípravku však podpořila obsah přístupného fosforu v půdě již během podzimu. Původní obsah fosforu před setím ozimé řepky činil 68 mg/kg. Tento obsah téměř setrval do jara po ošetření půdy testovaným přípravkem a během intenzivního růstu porostu poklesl na 55 mg/kg zeminy. Na kontrolní variantě bez ošetření testovaným přípravkem byl zjištěn nižší obsah přístupného fosforu na jaře, a to 43 mg/kg. Nízký obsah fosforu v tuto dobu vyvolával větší deficity fosforu ve výživě rostlin během jarního intenzivního růstu. Obsah přístupného fosforu v půdě na kontrole a po ošetření testovaným přípravkem byl však pro různý odběr prvku porosty před sklizní zanedbatelně odlišný (s účinkem pro následnou plodinu).

Obsah přístupného draslíku (K) v půdě se během jarní vegetace ozimé řepky téměř nezměnil na kontrole i na ošetřené variantě testovaným přípravkem. Bylo však zjištěno bezmála o 8 % vyšší zásobení půdy přístupným draslíkem po ošetření půdy testovaným přípravkem, a to již na jaře se setrváním až do sklizně. Je tedy patrný určitý účinek biologického přípravku na zpřístupnění draslíku v půdě již během podzimu (do jara).

Obsah přístupného vápníku (Ca) v půdě vykazoval v jarní vegetaci ozimé řepky 6 % pokles na kontrolní variantě bez ošetření půdy přípravkem. Z původního obsahu přístupného vápníku v půdě před setím 1493 mg/kg stoupl obsah vápníku po ošetření půdy testovaným přípravkem bezmála o 4 %. Zvýšení obsahu vápníku nastalo na jaře a přetrvalo až do sklizně.

Obsah přístupného hořčíku (Mg) v půdě vykazoval během jarní vegetace ozimé řepky podobně jako u vápníku výrazný pokles na kontrolní variantě, a to bezmála o 30 %. Po ošetření půdy před setím ozimé řepky testovaným přípravkem Azoter SC + F došlo k zanedbatelnému poklesu obsahu hořčíku v půdě. Obsah přístupného hořčíku před sklizní ozimé řepky byl zjištěn vyšší po ošetření půdy testovaným přípravkem. Půda po ošetření biologickým přípravkem vykazovala pro následnou plodinu lepší zásobenost živinami včetně vyššího pH (tab. 2).

Ukazatel Kontrola Azoter SC + F
12.04.2022 20.07.2022 Změna 12.04.2022 20.07.2022 Změna
Cox. (%) 2,59 2,78 0,19 2,98 2,79 -0,19
Ntot. (mg/kg) 1986 1536 -450 1703 1620 -83
Norg. (mg/kg) 1917 1525 -392 1630 1608 -22
N-NH4+ (mg/kg) 38,7 2,11 -36,59 40,2 3,01 -37,19
N-NO3 (mg/kg) 30,7 8,81 -21,89 33 8,86 -24,14
C : N (poměr) 13,0 18,1 5,1 17,5 17,2 -0,3
pH/CaCl2 5,10* 5,39 5,44 0,05 5,69 5,72 0,03
P (mg/kg)    68* 43 56 13 66 55 -11
K (mg/kg) 168* 247 245 -2 267 263 -4
Ca (mg/kg) 1493* 1696 1591 -105 1871 1944 73
Mg (mg/kg) 143* 255 178 -77 201 204 3

Tab. 2.  Změna obsahu organické hmoty (Cox.), organického (Norg.) a minerálního dusíku (N-NH4+ a N-NO3), půdní reakce (pH), přístupného fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku v půdě pod porosty ozimé řepky po aplikaci testovaného přípravku Azoter SC + F (půdní profil 0 – 30 cm)

Pozn.: * hodnota výchozí před založením pokusu (před aplikací testovaného přípravku)

2) Vliv biologického přípravku Azoter SC + F na vegetační a výživný stav rostlin

Vegetační stav rostlin na počátku a konci jarní vegetace byl lepší po ošetření půdy před setím testovaným biologickým přípravkem. Porosty ozimé řepky vykazovaly zpočátku po zimě pomalou regenerační schopnost. S nástupem dlouživého růstu dne 12. 4. 2022 bylo však zjištěno, že rostliny na půdě ošetřené testovaným přípravkem rychleji regenerovaly a přirůstaly v nadzemní biomase. Hmotnost sušiny nadzemní biomasy na počátku dlouživého růstu byla naměřena 5,03 t/ha na kontrolní variantě bez ošetření půdy biologickým přípravkem. Porost na kontrole vykazoval převážně růstovou fázi BBCH 31 – 33 (délka hlavní lodyhy rostlin do 15 cm). Po ošetření půdy testovaným přípravkem rostliny vykazovaly hmotnost nadzemní biomasy o 13 % vyšší, tj. 5,70 t/ha. Porost pěstovaný v půdě po ošetření testovaným přípravkem vykazoval převážně růstovou fázi BBCH 33 – 35 (délka hlavní lodyhy rostlin do 25 cm).

Po ukončení intenzivního růstu a odkvětu porostů (dne 19. 5. 2022) byly zjištěny nadále podpůrné účinky testovaného přípravku na růst nadzemní biomasy. Na kontrole bez ošetření půdy biologickým přípravkem vykazoval porost hmotnost sušiny nadzemní biomasy 13,22 t/ha. Po ošetření půdy testovaným přípravkem před setím byl zjištěn o 7 % vyšší nárůst hmotnosti nadzemní biomasy, tj. 14,20 t/ha. Rostliny po ošetření půdy testovaným přípravkem byly převážně základně více rozvětvené, tj. vykazovaly vyšší počet hlavních větví na lodyze (obr. 1).

Dynamika narustu hmotnosti susiny nadzemni biomasy porostu ozime repky na pude bez a s osetrenim pred setim testovanym pripravkem

Obr. 1. Dynamika nárůstu hmotnosti sušiny nadzemní biomasy porostů ozimé řepky na půdě bez a s ošetřením před setím testovaným přípravkem

Výživa rostlin po účinku regeneračního přihnojení porostů dusíkem (se sírou) byla mírně nad optimem (bez deficitu) u porostu kontroly i u porostu ošetřené varianty testovaným přípravkem. Výživa rostlin dusíkem (N) na počátku dlouživého růstu byla mírně o 2 % lepší po ošetření půdy před setím testovaným biologickým přípravkem Azoter SC + F. Výživa rostlin fosforem (P) byla v počátku jarní vegetace o 4 % lepší po ošetření půdy testovaným přípravkem před setím. Výživa rostlin fosforem byla na hladině středního deficitu u obou porostů. Výživa rostlin draslíkem (K) byla naopak po ošetření půdy testovaným přípravkem horší a to o 8 % než kontrola. Na kontrole byl porost v mírném deficitu draslíku a po ošetření půdy přípravkem ve středním deficitu. Výživa rostlin vápníkem (Ca) byla o 2 % lepší po ošetření půdy přípravkem před setím. Oba porosty vykazovaly mírný deficit vápníku až stav bez deficitu prvku. Výživa rostlin hořčíkem byla významně lepší (v nadbytkovém optimu) u kontrolního porostu bez ošetření půdy před setím. Výživný stav rostlin hořčíkem (Mg) byl po ošetření půdy testovaným přípravkem o 17 % horší, tj. v úrovni mírného deficitu.

Je patrné, že zlepšená dostupnost fosforu v půdě po aplikaci testovaného přípravku před setím se projevila již v chladném jaru na lepší výživě rostlin fosforem. Výživa rostlin dusíkem byla po ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem lepší, pro již asi o 15 kg N/ha větší zásobu dostupného minerálního dusíku v půdě. Mobilizace draslíku a dalších makroživin nebyla v jarní výživě rostlin řepky prokázána (obr. 2).

Vyzivny stav rostlin ozime repky v obdobi pocatku dlouziveho rustu na pude bez a s osetrenim pred setim testovanym pripravkem stav k 12. 4. 2022 BBCH 31 – 35

Obr. 2. Výživný stav rostlin ozimé řepky v období počátku dlouživého růstu na půdě bez a s ošetřením před setím testovaným přípravkem (stav k 12. 4. 2022, BBCH 31 – 35)

Rostliny ozime repky na pocatku dlouziveho rustu dne 12. 4. 2022

Rostliny ozimé řepky na počátku dlouživého růstu (dne 12. 4. 2022)

Výživa rostlin dusíkem (N) po intenzivním růstu v období odkvétání porostu byla ve hlubokém deficitu na kontrole bez ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem. Výživa rostlin dusíkem byla o 7 % lepší po ošetření půdy před setím a nacházela se tak na hladině středního deficitu pro porost. Výživa rostlin fosforem (P) byla rovněž na hladině hlubokého deficitu na kontrole. Po ošetření půdy testovaným přípravkem byla výživa rostlin fosforem po odkvětu o 4 % lepší v hladině středního deficitu. Výživa rostlin draslíkem (K) byla srovnatelná mezi kontrolou a půdou po ošetření přípravkem (rozdíl 1 %). Výživa draslíkem byla u obou porostů na hladině optima. Výživa rostlin vápníkem (Ca) byla na hladině středního deficitu u obou porostů. U porostu po ošetření půdy biologickým přípravkem byla výživa rostlin o 4 % nižší. Výživa rostlin hořčíkem i na závěr vegetace vyla významně lepší (v optimu) na kontrole bez ošetření půdy biologickým přípravkem. Výživa rostlin hořčíkem po ošetření půdy testovaným přípravkem byla o 9 % nižší v hladině mírného deficitu.

Je zřejmé, že výživa rostlin vápníkem a hořčíkem nebyla zlepšena po ošetření půdy biologickým přípravkem. Účinek přípravku přetrval u těchto prvků v mobilizaci (zpřístupnění) a zvýšení zásobenosti půdy pro následnou plodinu. Přímý účinek testovaného přípravku se ve druhé polovině vegetace potvrdil v působení na lepší výživu rostlin fosforem (mobilizace prvku v půdě) a dusíkem (fixace N2 a přeměna dusíkatých organických látek v půdě). Částečně se ukazuje ve druhé polovině vegetace ozimé řepky mírný účinek na výživný stav rostlin draslíkem po zjištěné mobilizaci draslíku z půdní zásoby (obr. 3).

Vyzivny stav rostlin ozime repky po odkvetu na pude bez a s osetrenim pred setim

Obr. 3. Výživný stav rostlin ozimé řepky po odkvětu na půdě bez a s ošetřením před setím testovaným přípravkem (stav k 19. 5. 2022, BBCH 67 – 71)

3) Vliv biologického přípravku Azoter SC + F na zdravotní stav rostlin

Před sklizní porostů byla provedena analýza symptomů napadení stonků (hlavních lodyh) hnilobami a plísněmi způsobená komplexem houbových chorob brukvovitých, které se běžně v lokalitě pěstování vyskytují a silně snižují výši úrody. Rostliny vykazovaly převážně střední až silné napadení stonků hnilobami. K potlačení intenzity napadení, tj. hlavně ke snížení počtu silně napadených a zcela odumřelých stonků přispělo ošetření půdy před setím testovaným biologickým přípravkem Azoter SC + F obsahující parazitickou houbu snižující fytopatogenní druhy škodící na brukvovitých a dalších plodinách.

Na pokuse 1 (horní díl) bylo zjištěno významné zvýšení (o 23 %) počtu bez příznakových (zdravých) rostlin po ošetření půdy testovaným přípravkem před setím. Počet středně napadených, stále živých rostlin byl mezi kontrolou a ošetřenou půdou minimálně odlišný (6 %). Výskyt silně napadených a zcela odumřelých rostlin řepky se významně snížil (o 17 %) po ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem obsahující vybrané parazitické houby. Tento pokus byl charakteristický umístěním na náhorní plošině s intenzivnějším prouděním vzduchu od severu a severozápadu.

Na pokuse 2 (dolní díl) se vyskytovaly rostliny bez příznaků napadení houbovými chorobami na stoncích v zastoupení o 4 % vyšší po ošetření půdy testovaným přípravkem. Významně nižší zastoupení středně napadených rostlin bylo zaznamenáno na porostu kontroly. Zde byl výskyt takto nemocných rostlin o 43 % nižší než po ošetření půdy testovaným přípravkem. Na kontrole bez ošetření půdy bylo však zjištěno vysoce významně vyšší zastoupení rostlin s pokročilým, silným napadením a celkovým odumřením rostlin před sklizní. Po ošetření půdy testovaným biologickým přípravkem poklesl výskyt silně napadených rostlin o 47 %. Pokus se nacházel na údolním pozemku s jiho-západní až západní expozicí a s menším prouděním vzduchu (obr. 4).

Vyskyt nemocnych rostlin v porostech ozime repky pred sklizni podil vyskytu zdravych stredne a silne napadenych stonku komplexem hnilob stav k 20. 7. 2022

Obr. 4. Výskyt nemocných rostlin v porostech ozimé řepky před sklizní (podíl výskytu zdravých, středně a silně napadených stonků komplexem hnilob, stav k 20. 7. 2022)

Pokus Intenzita Výskyt (%)
Kontrola Azoter SC + F
Horní díl (1) Bez příznaků   5 a 28 b
Středně napadené 50 a 44 a
Silně napadené 45 b 28 a
Dolní díl (2) Bez příznaků 23 a 27 a
Středně napadené   6 a 49 b
Silně napadené 71 b 24 a
Pozn.: Hodnoty v řádku označené odlišnými písmeny vykazují statisticky průkazné rozdíly na hladině významnosti p <0,05 (ANOVA, Tukey test).

Rostliny v pude bez osetreni biologickym pripravkem Azoter SC F

Rostliny v půdě bez ošetření biologickým přípravkem Azoter SC + F vykazovaly před sklizní větší podíl silného napadení komplexem hnilob brukvovitých (Sclerotinia sclerotiorum – Bílá hniloba, syn. Hlízenka obecná; Verticillium longisporum – verticiliové vadnutí rostlin; a jiné)

Zdrave a ruzne napadene rostliny v porostu repky bez osetreni biologickym pripravkem Azoter SC F

Zdravé a různě napadené rostliny v porostu řepky bez ošetření biologickým přípravkem Azoter SC + F

4) Vliv biologického přípravku Azoter SC + F na výnos a kvalitu semene

Porosty byly sklizeny běžnou sklízecí mlátičkou a následně bylo sklizené semeno odděleně váženo a měřena jeho vlhkost. Porosty ozimé řepky po ošetření půdy před setím testovaným biologickým přípravkem s parazitickými kmeny hub proti hospodářsky významným fytopatogenním organismům, kmeny bakterií fixující vzdušný dusík (N2) a kmeny podporující přeměnu organických látek a uvolnění dusíku a fosforu (a draslíku) do půdy vykazovaly průměrné zvýšení výnosu semene z 3,28 t na 4,22 t/ha, tj. o 29 %.

Menší nárůst sklizně byl zjištěn na pokuse 1, kde byl dosažen výnos na kontrole 3,10 t/ha. Půda po ošetření testovaným biologickým přípravkem před setím porostu poskytla zvýšení výnosu semene na 3,45 t/ha, tj. o 11 %. Po ošetření půdy přípravkem byl zjištěn významně menší podíl napadených rostlin před sklizní hnilobami stonků. Porost vykazoval rovněž lepší výživu rostlin fosforem, dusíkem a částečně draslíkem.

Významný nárůst výnosu semene byl zjištěn na pokuse 2. Porost na neošetřené půdě testovaným přípravkem (kontrola) dosáhl výnosu 3,46 t/ha. Po ošetření půdy přípravkem před setím bylo zjištěno zvýšení výnosu semene o 44 %, tj. na špičkových 4,99 t/ha. Porost po ošetření půdy testovaným přípravkem vykazoval významně nižší zastoupení silně napadených, odumřelých rostlin před sklizní (významně méně nouzově dozrálých rostlin). Porost zároveň vykazoval lepší výživu rostlin fosforem, dusíkem a mírně draslíkem. Převážný účinek testovaného přípravku byl v tomto porostu ve zvýšení počtu přirozeně dozrávajících rostlin až do termínu sklizně (obr. 5).

 

Dosazeny vynos repkoveho semene po osetreni pudy pred setim testovanym pripravkem sklizen sklizeci mlatickou dne 1. 8. 2022 1

Obr. 5. Dosažený výnos řepkového semene po ošetření půdy před setím testovaným přípravkem (sklizeň sklízecí mlátičkou, dne 1. 8. 2022)

Analýza struktury dosaženého výnosu řepkového semene dokumentuje hlavní prvky tvorby zvýšené úrody po ošetření půdy před setím biologickým přípravkem. Testovaný přípravek ovlivňoval pozitivně tvorbu výnosu jednak v průběhu intenzivního růstu a větvení, tak i v samotném závěru tvorby semene. Hmotnost tisíce semen (HTS) byla významně vyšší po ošetření půdy přípravkem a v pokuse 1 i pokuse 2. To svědčilo na dobrý zdravotní stav porostů (zejména hlavních lodyh), dostatek vláhy, dusíku a dalších živin v půdě, které mohly být využity až do doby přirozeného nástupu dozrávání. V průměru byla zvýšena hmotnost tisíce semen dokumentující i vlastní velikost semen o 22 %oproti neošetřené kontrole. Zjištěná hmotnost slámy dokládá, že rostliny řepky byly i ve sklizni mohutněji narostlé v nadzemní biomase po ošetření půdy před setím testovaným přípravkem. Byl pozorován větší počet hlavních větví o 1 – 3 ks na hlavních lodyhách rostlin. Zjištěná hmotnost semene ze sklizených vzorků rostlin dokumentuje trend dosaženého nárůstu výnosu semene po ošetření půdy testovaným přípravkem, která byla přesněji zjištěna z plošné sklizně pokusných dílů sklízecí mlátičkou.

Kvalita semene v obsahu oleje byla zjištěna velmi těsná mezi kontrolami a půdou ošetřenou testovaným biologickým přípravkem před setím řepky. Všechny porosty vykazovaly olejnatost vyšší než 40 % (tab. 3).

Pokus Varianta Hmotnost (g/m2) HTS Olejnatost
Sláma Semeno g %
Horní díl (1) Kontrola 1254 666 4,0 41,4
Azoter SC + F 1465 775 5,0 42,3
Dolní díl (2) Kontrola 959 561 3,4 43,9
Azoter SC + F 1443 637 4,0 42,1
Celkem Kontrola 1107 614 3,7 42,6
Azoter SC + F 1454 706 4,5 42,2

Tab. 3. Struktura tvorby výnosu řepkového semene v porostech bez a s ošetřením půdy před setím testovaným přípravkem (stav před sklizní, 20. 7. 2022).

Závěry

Agrotechniku náročné plodiny ozimé řepky lze účelně inovovat biologickými principy výživy rostlin. Cílená aplikace přirozených vitálních bakterií a hub v testovaném přípravku Azoter SC + F před setím zpřístupnila deficitní fosfor v půdě i přes velmi nízké pH půdy. Po aplikaci se zlepšil výživný stav rostlin fosforem, dusíkem a ve druhé polovině vegetace částečně také draslíkem. Kromě účinku na pěstovanou plodinu bylo zjištěno zpřístupnění obsahu vápníku a částečně draslíku a hořčíku v půdě pro následnou plodinu. Obsažené vybrané parazitické houby v přípravku snížily intenzitu silného napadení porostů houbovými chorobami způsobující významné ztráty výnosu semene nouzovým dozráváním, známé obecně u brukvovitých rostlin (významně u řepky).

Cíleně aplikovaný soubor mikrobů do půdy využíval pro zdroj energie převážně uhlíkaté organické látky (cukerné sloučeniny). Obsah uhlíku v půdě se tím mírně snížil v roce pěstování ošetřené plodiny. Slabý úbytek obsahu uhlíku v půdě se dokáže navrátit o více než o 30 % vyšší produkcí slámy, která je zpravidla na pozemku ponechána. Rostliny po ošetření půdy přípravkem vykazovaly také větší produkci biomasy kořenů. Obsah organického dusíku jako stabilní zásoby dusíku v půdě nebyl aplikací přípravku zásadně ovlivněn, tedy nebyl významným zdrojem energie pro mikroby. Bilanci organických látek v pěstebním systému řepky za použití biologického přípravku Azoter SC + F lze považovat za vyrovnanou. Aplikace přípravku podpořila zvyšování půdní reakce (pH) v kyselé půdě.

Komplexní zlepšující účinek biologického přípravku na půdu, vegetační a výživný stav rostlin a zdravotní stav porostů se projevil efektivním zvýšením výnosu semene v oblasti agrochemicky deficitních půd s fytopatogenní zátěží.

Doporučení: 1) Pro optimální účinek aplikace biologického přípravku Azoter SC + F je účelné aplikovat organické hnojení (nejvhodněji hnůj, kompost) nebo alespoň ponechat slámu předplodiny (nejlépe v kombinaci s aplikací menší dávky kejdy nebo digestátu) na pozemku.

                2) Pro optimální účinek je nutné okamžité zapravení přípravku do půdy zvláště za slunného a větrného počasí. Vhodné je zapravení předseťovou přípravou, a to i v předstihu několika dní (týdnů) před vlastním setím.

Ekonomické zhodnocení: Použití biologického přípravku Azoter SC + F v doporučené dávce 10 l/ha + samostatné přísady F v dávce 0,1 l/ha se projevilo komplexním účinkem na porost. Přípravek podpořil výživu rostlin deficitním fosforem a potřebným dusíkem, zlepšil dynamiku nárůstu nadzemní biomasy, posílil zdravotní stav rostlin a podpořil tím přirozené postupné dozrávání porostů ozimé řepky v deficitních půdách s fytopatogenní zátěží.

Zvláštní předseťové ošetření půdy testovaným přípravkem pomocí polního postřikovače zcela pokrylo vynaložené vícenáklady, a navíc významně zvýšilo rentabilitu pěstební technologie ozimé řepky:

Kalkulace (zkrácená) Neošetřeno

*kontrola*

Ošetřeno

*Azoter SC + F*

Pokus 1 Pokus 2 Pokus 1 Pokus 2
Tržní výkon
Výnos semene (t/ha) 3,10 3,46 3,45 4,99
Ocenění (Kč/t) 14 000 14 000 14 000 14 000
Tržba (Kč/ha) 43 400 48 440 48 300 69 860
Variabilní náklady (vícenáklad agrotechniky)
Přípravek Azoter SC + F (Kč/ha) 0 0 1 000 1 000
Aplikace (300 l vody/ha) (Kč/ha) 0 0 400 400
Celkem (Kč/ha) 0 0 1 400 1 400
Příspěvek na úhradu dalších nákladů (VN + FN)
Příspěvek (Kč/ha) 43 400 48 440 46 900 68 460
Rozdíl příspěvku (Kč/ha) x x 3 500 20 020

Pozn.: Pokus 1 = reprezentuje horší půdní podmínky, stanoviště s intenzivnějším prouděním vzduchu (expozice SZ – Z) a s nižším podílem výskytu silně napadených rostlin hnilobou stonků

           Pokus 2 = reprezentuje lepší půdní podmínky, stanoviště teplejší s menším prouděním vzduchu (expozice JZ – Z) a s vyšším podílem výskytu silně napadených rostlin hnilobou stonků

_______________________

Výsledky testovaného biologického přípravku Azoter SC + F byly získány v roce 2022, ze založeného provozního pokusu v realizačním zemědělském podniku, pro objednatele firmu AZOTER CZ s.r.o. Výsledky pokusu byly poskytnuty zástupci realizačního podniku.

V Žamberku dne 12.10.2022

Fotopříloha

A, Porosty ozimé řepky na počátku dlouživého růstu dne 12. 4. 2022Porost repky s osetrenou pudou biologickym pripravkem Azoter SC F pred setim

Porost řepky s ošetřenou půdou biologickým přípravkem Azoter SC + F před setím

Kontrola Azoter SC F

     Kontrola                                                              Azoter SC + F

B, Porosty ozimé řepky v době dokvétání dne 19. 5. 2022

Azoter SC F

Kontrola                                         Azoter SC + F

Aplikace biologickeho pripravku Azoter SC F snizila intenzitu napadeni stonku repky komplexem hnilob zpusobujici nouzove dozravani pred sklizni

Aplikace biologického přípravku Azoter SC + F snížila intenzitu napadení stonků řepky komplexem hnilob způsobující nouzové dozrávání před sklizní

C, Porost ozimé řepky ve sklizňové zralosti dne 20. 7. 2022
Azoter SC F nizsi podil silneho napadeni a vyssi podil zdravych rostlin
Kontrola (vyšší podíl silně napadených stonků hnilobou)                                Azoter  SC + F (nižší podíl silného napadení a vyšší podíl zdravých rostlin)
azoter repka 2azoter repka 1