Většina pěstitelů přemýšlí, jak dál prakticky ve výživě a hnojení rostlin pod vlivem současné situace, tj. zejména vysoké ceny minerálních hnojiv (zvláště dusíkatých – kopírujících cenu plynu) i jejich nedostatku při narůstající ceně dalších vstupů i lidské práce. Největší pokles produkce surovin minerálních hnojiv zaznamenává v Evropě výroba čpavku a močoviny (AGRIS, 2022). Navíc nikdo neví, jak dlouho bude tato situace trvat a na jakou úroveň se cena hnojiv vrátí, ale hnojiva již nikdy nebudou v těch relacích, na které jsme byli zvyklí.
Ti, kteří mají k dispozici kejdu či digestát, mají možnost hnojit těmito statkovými, resp. organickými hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem (poměr C : N nižší než 10).
Zemědělská praxe si zvykla na letní předseťové hnojení řepky ozimé tekutými statkovými a organickými hnojivy, pokud byla předplodina včas sklizena. Totiž řepka je s to již během podzimu odebrat z těchto vnesených hnojiv velké kvantum dusíku (100 i více kg N/ha) a vytvořit rostliny s dostatečně silným krčkem odolné přezimování. Formou biologické imobilizace řepka brání vyplavení dusíku z aplikovaných hnojiv ve vegetačním mezidobí. Dříve, než ale bude pojednáno o možnostech praktického využití digestátu a kejdy k jarnímu hnojení řepky, je vhodné si krátce připomenout několik nejdůležitějších poznatků k těmto hnojivům.
Je dobré znát chemické složení digestátu i kejdy (% sušiny, % organických = spalitelných látek, množství makro- a mikroprvků i rizikových prvků) a pravidelně kontrolovat agrochemické vlastnosti půdy, jako je pH a obsah přístupných živin. Pozemky s nižší hodnotou pH (kyselé) a nízkým obsahem vápníku je nezbytné vápnit a to i pro zlepšení poměru mezi dvojmocnými kationty (vápník, hořčík) oproti jednomocným (amonný, draslík, sodík), které přispívají ke slévavosti půdy (tvorbě škraloupu) se všemi negativními vlastnostmi. Digestát má poměr jednomocných kationtů k dvojmocným (N-NH4+K+Na) : (Ca+Mg) v průměru 617 analyzovaných vzorků 4,9 : 1. Ostatně podobný nevhodný poměr lze spatřit i u kejdy skotu.
PDF verze článku
Na pozemky, kde je aplikován digestát, je nezbytné pravidelně dodávat zdroje labilních organických látek (potrava a energie pro půdní mikroorganismy), tj. aplikovat hnůj, zaorávat slámu, pěstovat meziplodiny (zelené hnojení), protože v digestátech jsou zastoupeny především (semi)stabilní organické látky (lignin). V této souvislosti byl na Mendelově univerzitě v Brně realizován nádobový experiment s řepkou ozimou a bakteriálním biohnojivem Azoter B, který obsahuje několik druhů mikroorganismů, z nichž některé mají i schopnost urychlovat rozklad digestátů, posklizňových zbytků, slámy a jiné primární organické hmoty v půdě. Po jeho aplikaci v pokusu s ozimou řepkou se prokázal pozitivní efekt na výnos semene řepky, a to v případě kombinace digestát + Azoter B o 10,5 % a v případě kombinace digestát + sláma + Azoter B o 6,5 % oproti shodným variantám bez Azoter B. Pozitivní změny po aplikaci Azoter B byly i v živinném režimu půdy a to ve zvýšeném uvolnění živin rostlinám během vegetace (na podzim i na jaře) z digestátu – u fosforu o 16,5-19,0 %, u draslíku o 16,0-20,2 % a u hořčíku o 4,2-6,6 % oproti samotné aplikaci digestátu.
Z hlediska obsahu sodíku v digestátech (jako prvku podporujícímu peptizaci půdních koloidů, tvorbu škraloupu a zhoršujícím půdní strukturu) se jeho množství výrazně neliší od zastoupení v kejdě, je přibližně na úrovni 0,02-0,07 % Na v č. h.
Kejdou i digestáty se do půdy dodávají všechny makro- i mikroživiny, přičemž dominují dusík a draslík, v kejdě prasat je rovněž pro půdu významný obsah fosforu. Obsahy síry se v digestátech pohybují v setinách procenta (zpravidla původně 0,015-0,03 % v č. h., po odsíření bioplynu a přívodu S do digestátu 0,03-0,06 % v č. h.), proto je k plodinám náročným na síru (řepka) nutné přihnojovat minerálními hnojivy se sírou. Dávkou 10 t digestátu aplikovanou na 1 ha dodáme následující množství živin (kg/ha): 21-61 kg N; 3-11 kg P; 11-53 kg K; 10-34 kg Ca; 2-8 kg Mg; 3-5 kg S. Dusík se v digestátu vyskytuje ze 45-65 % ve formě amonné (okamžitě přijatelné rostlinami nebo poutané v půdě nebo podléhající nitrifikaci) a z 35-55 % ve formě organické, ze které je dusík přijatelný až po jeho mineralizaci. Dusík nitrátový (ledkový, dusičnanový) se v digestátu vyskytuje minoritně, ve stopách. V případě aplikace kejdy prasat (nebo digestátu z BPS využívající kejdu prasat – selat) se rostlinám řepky dostává i významné množství fosforu a zinku, někdy i mědi.
Pro efektivní využití digestátu a kejdy při jarním hnojení řepky je výhodný systém dělených dávek:
- Regenerační hnojení ve II. až na počátku III. měsíce:
- Dávka digestátu se volí dle obsahu N v digestátu.
- Zpravidla 10-20 t/ha = 45-90 kg N/ha (únor) a 15-25 t/ha = 65-115 kg N/ha (březen).
- Aplikace při teplotách mírně pod nulou (do -5 oC) pro menší poškození pojezdem nebo až po vyschnutí.
- Nutno přesto počítat s určitým poškozením porostu pojezdem (mrazem zkřehlé řepky, poškození srdéčka a listů).
- Využít hadicové aplikátory (ztráty N těkáním dle počasí = teplot, větru a rostlinného pokryvu, zpravidla do 20 % z N-NH4+).
- S ohledem na určitý podíl organické formy dusíku může být vizuálně patrné krátké zpoždění v účinku (do 7 dnů) oproti ledkům, ale zase dlouhodobější působení oproti ledkům (nutnost mineralizace organického N). V extrémním suchu hrozí dlouhodobější imobilizace dusíku fixací NH4+ iontů v jílových minerálech.
- Produkční hnojení – konec III., počátek IV.měsíce
- Dávka digestátu dle obsahu N v digestátu.
- Zpravidla 15-20 t/ha = 65 kg N/ha až 90 kg N/ha (pro silné porosty).
- Nutno počítat s výrazným poškozením porostu pojezdem (vlivem teplého a vlhkého počasí poškození zmlazených lodyh).
- Využít hadicové aplikátory (ztráty N těkáním při vyšších teplotách a větru až do 30 % z N-NH4+, ale to jen u řídkých porostů, hustší účinně brání emisi čpavku).
- Ve žlutém poupěti použít jen minerální hnojiva
-
Pro systém dělených dávek je nezbytné disponovat vhodnou mechanizační technikou, zejména za vegetace řepky, což je pro mnoho podniků limitující. Proto se na mnohých farmách od přihnojení statkovými a organickými hnojivy za vegetace, na vzdor jejich skvělému účinku, v porostech řepek ustoupilo. V porostech řepky při použití velkokapacitní aplikační techniky dochází výraznému poškození porostu podvozkem při přejezdu s ohledem na růstovou fázi rostlin, půdní vlhkost, teplotu, typ a hmotnost aplikátoru apod. Po přejezdech aplikátoru v pásech o šíři pneumatiky dochází k poškození lodyhy a často i srdéčka řepek, ponejprv za silnějších mrazů nebo později po zmlazení porostů za vlhkého a teplého počasí. I když přilehlé nepoškozené rostliny řepky rychle větvemi podvozkem poškozený prostor zaplňují, po dlouhý čas takový porost oku nelahodí, zejména pak oku neodborné veřejnosti. Eliminaci poškození rostlin řepky velkokapacitní technikou často nezabrání ani tzv. krabí krok podvozku posílený přípustným podhuštěním pneumatik. V porostech řepky nelze použít půdní aplikátory s kodexem snížené emise amoniaku, které pomocí hustě osazených disků vytvářejí zasakovací rýžky pro tekutá hnojiva, jelikož by disky vážně narušily porost; obdobně nelze využít botičkové aplikátory a hnojivé širokořádkové plečky. Diskové aplikátory v jarním období nacházejí velké uplatnění v předseťových přípravách takřka všech jarních plodin. S velkými úspěchy lze diskové aplikátory použít za vegetace hustě setých jednoděložných plodin v jízdě napříč či nakoso řádků, včetně jetelotravních, dočasných a trvalých travních porostů. V jednoletých porostech jednoděložných plodin lze podle hustoty řádků použít aplikátory s botičkovým nebo s plecím rámem. Právě masové použití uvedených nízko-emisních systémů velkokapacitních aplikátorů pro digestát a kejdu na jaře v předseťové přípravě jařin a za vegetace ostatních vhodných porostů umožní velké úspory minerálních hnojiv. Ušetřená minerální hnojiva lze směřovat na šetrné přihnojení vegetující řepce.
Důležitá je také korekce dávek podle diagnostických metod výživného stavu rostlin a zásoby dusíku v půdě (Nmin.), jako opatření proti přehnojení či nedohnojení. Ve zranitelných oblastech dusíkem podle aktuálního znění nařízení vlády č. 262/2012 Sb. je rovněž pro hnojené plodiny nutné dodržet limity přívodu dusíkem, pro který se dávka celkového dusíku v kejdě prasat započítává ze 70 % a u ostatních hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem 60 %.
Závěr:
- Digestát i kejda jsou vhodnými kombinovanými hnojivy k řepce.
- Nutno znát jejich kompletní složení.
- Vhodná dávka pro jarní regenerační hnojení (2x) – max. 205 kg a produkční – max. 90 kg N/ha (myšleno jako celková dávka N).
- Dávky orientačně 10-25 t/ha na 1 aplikaci (dle obsahu N).
- Ve zranitelných oblastech dusíkem celkovou dávku dusíku korigovat podle přípustného limitu (výnos pod 3 t/ha = 200 kg N/ha; výnos 3-4 t/ha = 220 kg N/ha; výnos nad 4 t/ha = 230 kg N/ha).
- Dopočítat si dle složení digestátu vstupy dalších živin (fosfor, draslík, hořčík, vápník, síra).
- Aplikace na únosný pozemek, tj. v předjaří při teplotě mírně pod nulou či až po vyschnutí. Pro aplikaci do porostů řepky upřednostnit vylehčené malokapacitní hadicové aplikátory.
- Síru dodat minerálně, zvláště na jaře. Ostatní minerální hnojiva pro přihnojení řepky v rámci farmy ušetřit v ostatních plodinách, která šetrněji co do poškození porostu a emisí amoniaku snášejí současnou aplikační techniku na digestát a kejdu.
Použitá literatura je k dispozici u autorů.